Z letošního 35. Mladifestu v Medjugorii se vrátila už i česká výprava. Patřila k ní i skupina z oderské církevní školy pod vedením kaplana P. Jana Slepičky. Co poutníci z České republiky na tomto poutním místě prožili?

Setkání určené zejména pro mladé v Medjugorii letos sledovali i mnozí čeští diváci na obrazovkách TV NOE. Jaké bylo setkání přímo na místě?

Pro P. Jana Slepičku byl letošní Mladifest návratem do Medjugorie. Na poutní místo se totiž dostal již jako malé dítě a později ve studentských letech. „Bezprostředním podnětem, proč vzít studenty na Mladifest, pro mě byly loňské Světové dny mládeže. Přemýšlel jsem, jaký program nabídnout letos,“ vysvětluje školní kaplan oderské Střední pedagogické a střední zdravotnické školy sv. Anežky České. K rozhodnutí ho pak přiblížilo i přátelství s Šimonem Ruttou, který je předsedou Informačního centra MIR Medjugorje pro Českou republiku.

Z Oder nakonec vyjelo osm studentek s dalšími kamarády. „Dohromady nás bylo třináct a jsem rád, že nás pouť stmelila, i když jsme v autobusu jeli ve větší skupině,“ říká P. Slepička. Pro něj to byla zároveň ojedinělá zkušenost, protože v autobusu byl jediným knězem a byl tak k dispozici celé výpravě. „Mohl jsem sloužit svátostí smíření nebo duchovním rozhovorem a poutníci toho hojně využívali. V Medjugorii jsem pak zpovídal několik hodin denně a byla to setkání s lidmi, kteří s otevřeným srdcem toužili po Bohu,“ povzbudilo mladého kněze. Ocenil také, že součástí hlavního programu Mladifestu byly i chvíle ztišení při adoracích. „Byl bych rád, kdyby si mladí své nadšení odnesli i do všedního života. Kladli jsme jim to jako kněží na srdce, aby vytrvali v modlitbě s Písmem svatým, ve mši svaté nebo růženci,“ ohlíží se P. Jan Slepička.

Bosky na Križevac i ticho na Podbrdu

K oderské skupině se připojil i Vojtěch Pyško z farnosti Borová. „Lákalo mě prožít něco podobného jako Světové dny mládeže. Oproti Lisabonu mě příjemně překvapily komfortnější podmínky, mohl jsem dokonce spát v posteli,“ usmívá se. V programu ho upoutaly zejména večerní modlitby. „Jeden večer jsme se modlili se svíčkami. Když má 50 tisíc lidí v rukou svíčky, je to hezké a silné,“ hodnotí. Vojta si užil i následné neformální posezení s kytarami a zpíváním písniček z různých zemí. Odnáší si také vzpomínky na horu Križevac, kam s dalšími mladými stoupali bosky. „Poslední den ráno jsme tam slavili mši svatou v pět hodin ráno. Sice jsme se moc nevyspali, ale stálo to zato,“ zmiňuje pro diecézní média.

Markéta Hlostová z farnosti Frýdlant nad Ostravicí na Mladifest vyjela spolu se skupinou z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. „O Mladifestu jsem se dozvěděla na BISCUPu (Diecézním setkání mládeže, pozn. red.). Zaujalo mě to, ale považovala jsem to jen za jeden ze svých snů. Čím více se ale Mladifest blížil, tím častěji se ale ke mně dostávaly různé konkrétní nabídky,“ vzpomíná Markéta. Nakonec se opravdu vydala na cestu.

Markétu na Mladifestu oslovilo, že setkání přitáhlo křesťany různých generací. „Přijeli i poutníci v generaci mých rodičů a prarodičů. Setkání na počest Boha a jeho Matky Marie nás spojovalo,“ vyzdvihuje. Je také ráda, že se jí podařilo najít si čas na chvíle o samotě s Biblí. „Každý den jsem chodila dvakrát na Podbrdo” (vizionáři Podbrdo označují za místo zjevení Panny Marie, pozn. red.). „Vždycky jsem si tam našla tiché místo, kde jsem mohla být sama s Bohem, rozjímat s Písmem a nacházet nové kousky víry,“ vzpomíná Markéta, která do Medjugorie jezdila v dětství s babičkou.

„Rychle jsem si uvědomila, že na Mladifestu nejsem jen kvůli kamarádům, ale i kvůli sobě. Naštěstí moji kamarádi pro to měli pochopení,“ těší Markétu, která v Medjugorii využila svou oblíbenou metodu práce s Biblí. „Vezmu si kartičku a na jednu stranu si napíšu verš z Bible, který mě oslovil. Na druhou stranu přidám slova osobní modlitby vlastními slovy. Jsem ráda, že to některé kamarády inspirovalo,“ sdílí se Markéta. Ta si do všedního dne odnáší touhu žít v přátelství s Pannou Marií. „Díky Mladifestu jsem si uvědomila, že bych tomuto vztahu chtěla věnovat více pozornosti,“ uzavírá.

Další fotografie od Vojtěcha Hlávky naleznete na stránkách Člověk a víra, za což mu tímto děkujeme.

zdroj: ICM a www.doo.cz