Zdeněk Picpauer: Má osobní zkušenost z letošního 35. Mladifestu v Medjugorii

Poutní místo Medjugorii jsem navštívil poprvé v roce 2018 v rámci rodinné dovolené, ale v té době jsem význam tohoto poutního místa neznal, o něm jsem se dozvěděl odhadem o 2-3 roky později prostřednictvím internetových stránek.

Ke konci května letošního roku se mně na Instagramu zobrazily a zaujaly příspěvky jedné Italky, která pořádá zájezdy na Mladifest. Zalíbilo se mi to, začal jsem ji sledovat, říkal jsem si, že je to moc hezké a že by bylo super se takové akce účastnit, ale nijak více jsem to neřešil. Neměl jsem žádné kontakty (ani známé), kteří by byli pro Medjugorii horliví. Nechal jsem to na Bohu a Panně Marii, vše dopadne podle vůle Boží.

Pro ty z Vás, kteří jste o Mladifestu ještě neslyšeli – jedná se o mezinárodní festival mládeže, který probíhá v Medjugorii (v Bosně a Hercegovině). Tento festival se zaměřuje na křesťanskou mládež z celého světa a jeho hlavním cílem je posílení víry, duchovní obnova, prohloubení vztahu s Bohem. Letos se již jednalo o 35. ročník a termín konání obvykle připadá na začátek srpna – k příležitosti narozenin Panny Marie. Dle liturgie se narození Panny Marie sice slaví 8. září, avšak v Medjugorji Královna Míru vizionářům sdělila, že její skutečné narozeniny připadají k datu 5. srpna. Mladifest zahrnuje různé aktivity, jako jsou modlitby, mše, chvály, katecheze, svědectví a adorace. Akce se účastní tisíce mladých lidí, kněží a řeholníků, a program vede řada biskupů a církevních představitelů.

Vzhledem k tomu, že již pár let sleduji poselství, která Panna Maria sděluje prostřednictvím vizionářů, neutekla mi ani mimořádná výzva, o kterou naše Královna Míru požádala vizionářku Marii Pavlović Lunetti, aby se v rámci letošní novény před 43. výročím zjevení scházeli lidé při modlitbě růžence ve 22:00h na Podbrdu (kopci zjevení). Panna Maria se vizionářce zjevovala cca ve 23:35h. V těchto dnech jsem se před výročím zjevení připojoval k přímému přenosu. V průběhu novény jsem se však dozvěděl, že taktéž probíhá společná modlitba růžence v českém jazyce. Nějak zvláště jsem to ale nevyhledával, jelikož mi modlitba v jejich jazyce nedělá problém, a dokonce se mi moc líbí. J Na konci této mimořádné výzvy vizionářka sdělila: „Panna Maria se usmála, byla velmi radostná a poděkovala nám všem za naše modlitby a oběti a řekla „pokračujte“!“. Rozhodl jsem se pokračovat s českým společenstvím IC MIR Medjugorje, které s modlitbou v rámci novény započalo. Uteklo několik dní a začátkem července mě oslovil ředitel tohoto společenství s tím, že jej zaujala moje profilovka, vyhledal si o mně více informací a zjistil, že se zabývám grafikou. Seznámil mě se vznikajícím centrem, které se v naší zemi oficiálně otevře v půli listopadu a poprosil mě o spolupráci. V ten moment se mi otevřela příležitost, jak se dostat na letošní ročník Mladifestu.

Do odjezdu na Mladifest zbýval necelý měsíc. V průběhu něj jsem se potýkal se zdravotními komplikacemi, které mi mohly zabránit, že na festival katolické mládeže neodjedu. I přes potíže, které mi ještě v červenci nastaly, jsem věřil, že vše vyjde dobře a budu se moci účastnit zájezdu na Mladifest, jelikož jsem se k této příležitosti dostal zajímavým způsobem a vnímám to, že vše bylo řízeno od Boha.

A tak se i stalo a v pondělí 29.7. jsme vyjeli (2 autobusy) ve večerních hodinách (krátce po 19h) z Brna na Balkán. V našem autobuse jsme měli věkový průměr 22 let. Cestou jsme se společně pomodlili růženec a zazpívali písně k chvále našeho Pána a naší Maminky. Duchovním doprovodem byl o. Slepička. Za rozbřesku nového dne jsme zazpívali píseň Ráno, celý den, andělé nade mnou bdí můj Pane, pomodlili se a tím zahájili nový den. Krátce po půl osmé jsme přijeli do Chorvatska k poutnímu místu Vepric u přístavního města Makarská. Na tomto krásném poutním místě s jeskyní inspirovanou Lurdami jsme prožili českou mši svatou. Zbytek dne jsme měli volný program, užili jsme si čas u moře, pokochali se nádhernou přírodou, společně se více seznámili a večer odjeli do Bosny a Hercegoviny, do obce Vionica, kde pro nás bylo připravené ubytování v místním penzionu, vzdáleného cca 3,6km od centra Medjugorie.

Poslední červencový den jsme po snídani vyjeli do města Tihaljina, kde u chrámu svatého Eliáše celebroval českou mši svatou náš druhý kněz Mgr. Jan Plodr. Poté jsme navštívili sochu Panny Marie, která se nachází přímo v chrámu a po krátkém setrvání u ní, po písni Madono jsme odjeli na výlet do Mostaru. V tomto nádherném historickém městě, v němž se mísí kultura muslimů s křesťanskou, jsme si dali rozchod a každý si tak mohl užít město z úhlu, který mu nejvíce vyhovoval. S několika skvělými lidmi jsem prošel malebnými uličkami historické části města a následně se vydali k monumentálnímu Starému mostu – symbolu tohoto města, u něhož jsme se po příjemné procházce osvěžili v nádherné průzračné řece Neretvě. V parném dni přišlo osvěžení vhod. Kromě nádherné čisté vody nás fascinovaly rybky v poměrně hojném počtu, a dokonce jsme spatřili i hada, který se vlnil mezi kameny. Někteří z nás pak umocnili zážitek skokem do vody, celý den jsme si náramně užili. Po návratu na ubytování a chutné večeři jsme se vydali na Křiževac, cestou se modlili růženec a při výšlapu na vrchol se pomodlili křížovou cestu. Jednotlivá zastavení tvoří od roku 1988 bronzové reliéfy jež vytvořil italský umělec Carmelo Puzzolo. Řada z nás se rozhodla výšlap po kamenité cestě vystoupat na boso. Na vrchol k 8,5m vysokému betonovému kříži skrývajícímu relikvii kříže, na němž byl ukřižován Ježíš, jsme došli za tmy. Noční pohled z Křiževace na světélka v dálce, výhled na Medjugorii a jeho okolí byl nádherný.

Prvního srpna jsme navštívili okouzlující vodopády Kravica, které nás ohromily svou impozantní krásou. Voda kaskádovitě padající přes skalní útesy vytváří úchvatnou scenérii, kterou jsme obdivovali z různých míst a úhlů. Na tomto malebném místě jsme si dopřáli osvěžující koupel, zaplavali si a užívali čas obklopeni krásami přírody.

Rád bych zmínil, že oceňuji nádherné přednášky, které nám při cestách na výlety autobusem přednášel o. Plodr a o. Slepička. Zejména přednáška o manželství a kněžství byla super!

Navečer prvního srpnového dne začal program Mladifestu, kvůli němuž jsme do Medjugorie primárně jeli. Letošní 35. ročník jsme u kostela svatého Jakuba odstartovali v 18 h společným růžencem, od 19 h proběhlo zahájení festivalu se mší svatou, následovala adorace.

Od pátku do pondělka jsme si v rámci programu kromě každodenní mše svaté a růžence mohli vyslechnout různá zajímavá svědectví a katecheze. Celý program byl proložený společným zpěvem a tancem. Od 18 h se vždy modlil růženec v průběhu něhož každý den v 18:40 h došlo k přerušení, lidé si klekli a nastalo silentium, jelikož v tento čas přichází Panna Maria a zjevuje se vizionářům. Jde o nádherný čas, kdy si člověk může uvědomit a připomenout význam Medjugorských zjevení.

Při mších svatých bylo přítomno až kolem 700 kněží, což je naprosto úžasné, při svatém přijímání kněží systematicky roznášeli eucharistii desítkám tisíc lidí různých národností. Konkrétně letošní ročník Mladifestu přilákal více než 60 000 účastníků přibližně z 80 zemí světa.

V pátek 2. srpna navíc proběhla ráno v 6h modlitba růžence na Podbrdu a večer po mši svaté byl program obohacen procesím se sochou Panny Marie.

Sobotní program završila modlitba před křížem se svíčkami, byl to nádherný zážitek, když desítky tisíc lidí z různých národů světa za úplné tmy drží svíčku za zpěvu písně Shine your light Holy Jesus. V tu dobu kolem nás přešla bouřka a tím ještě více umocnila atmosféru a celý zážitek. V neděli dopoledne jsme se navíc účastnili české mše svaté.

Pondělní večer 5. srpna se u příležitosti zakončení Mladifestu tradičně konal průvod s vlajkami, kterého se účastnili mladí zástupci z různých zemí světa. Během průvodu každý zástupce nese svoji národní vlajku. Tento moment je doprovázen radostnou atmosférou, zpěvem, modlitbou, což pro všechny vytvářelo jedinečnou fantastickou atmosféru. Jednotliví zástupci zemí dostali růženec, který byl darem od organizátorů festivalu a má sloužit jako památka na Mladifest. Růženec připomíná účastníkům důležitost modlitby a pokračování v duchovní cestě (i ve svých zemích), kterou během festivalu začali nebo prohloubili. Jsem velice rád, že právě já jsem mohl být ten, kdo mohl zastoupit naši zemi a společně s jednou dívkou jsem mohl jít původem za Českou republiku. Byl to famózně užitý večer a zároveň skvělý narozeninový den Panny Marie (letos slavila krásné jubileum 2040 let). Té noci z 5. na 6. srpna nebyl ani čas, abychom se vraceli na ubytování, po společném zpěvu a tanci s mnohými národy jsme přibližně v 0:45 odešli od kostela na Křiževac, kde se již hromadilo množství lidí. Od půl páté proběhla modlitba růžence a o půl hodiny později jsme letošní ročník Mladifestu zakončili mší svatou za rozbřesku nového dne. Následně jsme si celý den užili každý dle svých vlastních preferencí. Já společně s dvěma kluky jsme ještě došli na Podbrdo a cestou se pomodlili další růženec. Čas rychle uplynul a s přicházejícím večerem se přiblížil konec pobytu. Bylo na čase, abychom odjeli zpět do ČR, i když bychom zde rádi setrvali déle. Cestou jsme dali společně růženec, zazpívali řadu písní z Hosany a taktéž jsme si zopákli pár písniček, které se dostali do naší paměti v Medjugorji. Například nás velice oslovila píseň We are Marching in the Light of God. Moc jsme si to užili! Byl to nádherně prožitý čas naplněný společnými zážitky, modlitbou a oslavou Boha a Panny Marie! Velmi rád jsem poznal skvělé lidi otevřené pro Boha. Díky našemu Pánu za vše, jak to dobře řídí!

Vám všem, kteří čtete tyto řádky, přeji hodně Božího požehnání, prohlubování víry a očekávání vítězství Lásky, Neposkvrněného Srdce Panny Marie. (Jak Panna Maria řekla: „Co jsem započala ve Fatimě, dokončím v Medjugorji.“) Vytrvávejme v modlitbách a nechme se vést něžným pobízením Panny Marie. Kéž se naše víra neustále prohlubuje. Odevzdávejme se Božímu milosrdenství!

Dá-li Pán, velice rád se zúčastním Mladifestu i příští rok, v Medjugorii vnímám velkou Boží milost a velice mě to tam táhne. Nám všem přeji, abychom se nechali vést správnou Boží cestou a byli naplněni radostí.

Zdeněk Picpauer