Během postní doby v programu Rádia MIR Medjugorje každý čtvrtek od 10:15 hod. můžete poslouchat pořad „Poznejme svátosti“, ve kterém fra Zvonimir Pavičić hovoří o eucharistii a všem, co s ní souvisí. Ve druhém vydání pořadu hovořil o tom, kdy by věřící měli přijít do kostela a zda se mohou přijmout svátost, pokud přijdou pozdě na začátek mše, o procesí, písních nebo hudbě, která jej doprovází, a o kajícím aktu. Bylo také zmíněno volání „Pane smiluj se“ a píseň „Sláva Bohu na výsostech“, stejně jako modlitba na závěr úvodních obřadů.

„Jak vytvořit společenství? Společenství se vytváří předem, nemůže být vytvořeno jedním kliknutím. Všichni víme, jak těžké je mít to společenství, jednotu v našem národě, v našich společenstvích, kdekoliv žijeme, jak těžké je dosáhnout tohoto společenství. Pak vzniká otázka, jestli mohu dosáhnout společenství v eucharistii, když přiletím na mši minutu před začátkem, nebo zvoní zvon a já přijdu pozdě. Pravděpodobně ne. Společenství se vytváří dříve, před mší. To je spíše zvyk na vesnicích, kde jsou menší farnosti. Věřící tam často přicházejí mnohem dříve, třeba 20 minut před mší. Omlouvají se navzájem, co se stalo, poslední témata si řeknou. Už se tím vytvoří nějaké společenství, spojují se, tvoří komunitu. Ne že přijde někdo, kdo nikoho nezná, nikdo nic neříká, ticho. Spíše vytvoří nějaké společenství, se kterým přicházejí do kostela, přicházejí do svatého prostoru, přicházejí před Pána. Už na nějaký způsob jsou ve společenství, ve společné jednotě. Samozřejmě, pokud někdo přijde pozdě, pokud někdo neustále přichází pozdě na mši, zmešká příležitost stát se součástí společenství. Nebo pokud někdo přijde na mši a otočí svůj pohled od ostatních, sklopí hlavu, nepečuje o nikoho, ten hodně ztrácí, zmešká mnoho milostí. Samozřejmě se může stát, že někdo přijde pozdě na mši z nějakého důvodu. Kdy bych měl přijít na mši, abych mohl přijmout svátost? Častá otázka, kterou si věřící kladou. V tomto se vlastně ukazuje nepochopení eucharistie. Abychom vůbec přijali svátost, musíme projít všemi obřady, úvodními obřady, službou slova. Prostě abychom mohli přistoupit k eucharistické službě a jejímu vrcholu, což je přijímání. Opět to označuje naše společenství v Kristu. Musí se zdůraznit, že eucharistii nebereme jen z pohledu přijímání, že čekám, kdy přijmu hostii. Neměli bychom to chápat tímto způsobem, a kdo ji chápe takto, hodně toho ztratí, hodně toho projde kolem něj. Hodně toho neobdrží, tedy uzavře své srdce před těmi milostmi, které Bůh dává právě skrze Církev, společenství těch, kteří se modlí jako jedno, jako jedna duše. Věřící by se měli snažit přijít dříve na mši, i kdyby to bylo 20 minut před mší, aby se setkali se svými farníky, přáteli, s lidmi, se kterými sdílejí svůj životní prostor a čas, a se kterými slaví eucharistii, aby se poznali. Aby nebyli cizinci, kteří se zde náhodně sešli ve stejný čas na stejném místě,“ řekl fra Zvonimir o příchodu věřících na mši a důležitosti přicházet včas, aby se skutečně účastnili v společenství.

„Vrchol úvodních obřadů je zborná modlitba. To je okamžik, kdy kněz říká: Pomodleme se. Poté nechá chvilku ticha a poté vysloví slova modlitby, a my všichni po doksolóžském závěru tuto modlitbu přijímáme, když říkáme Amen. To je zborná modlitba, latinsky collecta, což pochází od slovesa sbírat, shromažďovat. Mohli bychom říci, že tento název zborná modlitba může způsobit záměnu. Jak teď zborná modlitba nás spojuje, když jde o shromáždění lidí? Vlastně jde o sbírání všech modliteb v jednu. Když nás kněz slovy Pomodleme se, měl by nechat ticho. Ticho je velmi důležitý element při slavení eucharistie. Protože to není ticho. My rádi děláme rozdíl mezi tichem a tichým okamžikem. Ticho je nepřítomnost slov, zatímco ticho je okamžik, kdy zastavíme sebe a necháme Pána, aby promluvil. Ticho je místo setkání s Bohem. Ticho máme při kajícím aktu. Když nás kněz uvádí do mše a do kajícího aktu a říká: Pokajme se za své hříchy, přiznejme své hříchy Pánu. Pokud by po tom ihned začal mluvit: Vyznávám se, tím by popřel tento pozvání, které nám dal. Takže pokajme se, jak se můžeš pokát, když jsem neměl ten okamžik ticha, abych si promyslel své hříchy a jednoduše je v sobě odevzdal Pánu. Proto je ticho důležité i při zborné modlitbě. Když kněz řekne Pomodleme se, vznikne ticho, které by mělo trvat několik vteřin. Uvidíte na mši, když se mlčí deset sekund, všichni jsou napjatí. Na mši, pokud někdo mlčí deset sekund, už to je, že se nic neděje, kněz nic neříká, co to je? Je těžké chápat mluvení ticha dnešnímu věřícímu v tomto uspěchaném světě.

Toto ticho je výzvou k setkání s Pánem. V zborné modlitbě, kdy kněz pozve modlitbou Pomodleme se, když dá okamžik ticha, abych mohl v tomto tichu přinést svůj záměr. Například, přišel jsem se modlit za zdraví svého bratra, svého otce, nebo mám problém, který právě přináším Pánu. To je čas, kdy je potřeba přinést svůj záměr Pánu. Často lidé říkají, že to přinesu během podávání. To je špatně, během podávání by měl být klid, pohledy dolů a poklony. Toto je čas, kdy má člověk přinést svůj záměr Bohu. Co se děje? V tomto tichu každý ve svém srdci přináší svůj záměr Pánu. Pokud nás je 100 v kostele, je to 100 záměrů. Kněz poté říká modlitbu. Slova zborné modlitby. Modlitba je většinou směřována k Bohu Otci, kromě svátků, kdy je směřována k Kristu. Kněz směřuje modlitbu k Bohu Otci, my jsme přinesli svou modlitbu v tomto tichu. Kněz jménem nás všech vyslovuje tuto modlitbu. A pak následuje doksolóžský závěr: Skrze Pána našeho Ježíše Krista, Syna Tvého, který s Tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého, Bůh po všechny věky věků, a celá Církev odpoví: Amen. A tímto Amen, my vlastně jakoby uzamkneme, takto obrazně, svou modlitební žádost do této zborné modlitby. To se stává jednou modlitbou. Modlitbou Církve, která se stala jednotnou, tedy už není to množství věřících, ale jedno společenství věřících, které se modlí. Právě prostřednictvím této zborné modlitby. Pokud věřící nejsou jistí, kdy přinést svůj záměr Pánu, před mší, během podávání, během přijímání… Když kněz řekne po Slávě, nebo když zpívá, pokud kněz řekne Pomodleme se a nechá chvíli ticha, je to okamžik, kdy já přináším svůj modlitební záměr do této zborné modlitby, kterou kněz následně vyslovuje k Bohu Otci,“ vysvětlil fra Zvonimir o zborné modlitbě, která uzavírá úvodní obřady a uvádí nás do nové části mše, tedy do Služby slova.

zdroj: www.radio-medjugorje.com