Tereza Gažiová: Obětované utrpení

Maria nás zve ke spolupráci. V každém jejím slově cítíme její mateřskou lásku a péči o všechny její děti. Představte si matku, která miluje všechny své děti stejně, pečuje o ně stejně, a přesto se některé z nich od Ježíše vzdaluje. Matčina pozornost se pak nejvíce soustředí na dítě, které je v nebezpečí. Matka prosí ostatní děti, které jsou na správné cestě, aby pomohly sourozenci, který upadl do hříchu. Každý člověk na zemi je Mariiným dítětem. Matka chce, aby všichni byli spaseni. Její mateřské srdce krvácí, když vidí nás, své děti, v hříších a daleko od Ježíše.

Ukazuje nám Ježíšovu cestu a východisko, jak dostat ty, kdo upadli, do nebe – obětovat se za ně. Ježíš řekl: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za své přátele“ (J 15,13). Každý z nás trpí. Utrpení je tajemství. Někdy je bolestné, nesnesitelné a bez víry v Boha nás přivádí k zoufalství. Víra nám v naší bolesti pomáhá. Bolest prožitá a nabídnutá Bohu zachraňuje, přináší pokoj. Maria nám ve svých poselstvích o utrpení říká: „Svou bolest jsem přikryla láskou, ale vy, děti moje, máte mnoho otázek. Nerozumíte bolesti. Nechápete, že skrze Boží lásku musíte přijmout bolest a snášet ji. Každý člověk ji ve větší či menší míře prožívá. Ale s klidem v duši a ve stavu milosti existuje naděje. Apoštolové mé lásky, vy, kteří trpíte, vězte, že vaše bolesti se stanou světlem a slávou. Děti moje, zatímco snášíte bolest, zatímco trpíte, vstupuje do vás nebe a vy dáváte všem kolem sebe kousek nebe a mnoho naděje“ (2. 9. 2017).

Obětovat utrpení neznamená předstírat, že nás nebolí. Maria nás učí ukrývat utrpení v lásce. Když však trpíme, říkáme jí to: „Matko, je to velmi těžké, bolí mě to, ale odevzdávám ti to, aby se uskutečnily tvé záměry.“

Před několika lety nás v postní době vyzvala, abychom se modlili za těžce nemocné, aby přijali své utrpení a obětovali je Bohu za spásu duší. A také k modlitbě slavnostních tajemství růžence na kolenou u paty kříže. Tímto způsobem je náš pohled upřen k věčnosti.

Obětí nemusí být jen velké utrpení. Může to být i malé, každodenní sebezapření, tiše snášené nepříjemnosti, odpuštění, trpělivost ve zkouškách, konání dobra bez očekávání odměny. Každá oběť má hodnotu, pokud je spojena s láskou a zachraňuje duše.

Maria nás potřebuje nyní, tam, kde jsme, a takové, jací jsme. Opakuje nám, že je s námi v životě, v bolesti, v utrpení i v lásce. Ona nám pomáhá říkat Bohu ano, to znamená rozhodovat se v každém okamžiku pro lásku, ať se děje cokoli. Jedině láska má moc přivést nás k věčnému životu.

MODLITBA:

Maria, děkujeme ti za tvé vedení. Pomoz nám, abychom s tebou dokázali lépe spolupracovat. S vděčností ti obětujeme své slzy, své modlitby, své utrpení za ty, kdo jsou daleko od Ježíše. S tebou opakujeme své ano Bohu. Amen.

 

zdroj: www.svetlomariino.sk