Po více než třech desetiletích byla částečně zrušena suspendace fra Joza Zovka, bývalého medjugorského faráře a výrazné postavy počátků zjevení Panny Marie v Medjugorji. Rozhodnutím kardinála Fernándeze z Dikasteria pro nauku víry byl částečně zneplatněn dekret biskupa Ratka Periće, který fra Jozovi zakazoval působit v Mostarské diecézi.

Fra Jozo Zovko, někdejší farář v Medjugorji v době počátků mariánských zjevení, byl během komunistického režimu vězněn, neboť byl obviňován z podněcování dětí „ke lžím o tom, že se jim zjevila Panna Maria“. Přestože ve vězení strávil tři a půl roku, režimu se nepodařilo zlomit víru vizionářů.

Fra Jozo Zovko nebyl suspendován ze stejného důvodu jako někteří další františkáni, kteří neuposlechli rozhodnutí o přerozdělení farností v rámci tzv. „hercegovinského případu“. Když pokračoval v kázání a svědectvích o Medjugorji, biskup Ratko Perić mu udělil zákaz veřejného působení v Mostarské diecézi.

Kněžská cesta fra Joza Zovka

Fra Jozo Zovko byl vysvěcen na kněze 3. dubna 1965. Po ukončení studií působil ve farnostech Konjic a Čerin, poté byl členem komise Pax při Biskupské konferenci Jugoslávie, která připravovala katechismy a pomůcky pro výuku náboženství.

V roce 1974 zahájil postgraduální studium náboženské pedagogiky na univerzitě v Grazu (Štýrkém Hradci). Po návratu byl ustanoven farářem v Posušje, a na podzim roku 1980 se stal farářem v Medjugorji.

Zjevení v Medjugorji

Dne 24. června 1981 došlo v Medjugorji k prvnímu mariánskému zjevení. O necelé dva měsíce později, 17. srpna 1981 večer, byl fra Jozo zatčen a odveden do vyšetřovací vazby v Mostaru. U soudu jej obhajoval právník Milan Vuković.

Proces, který následoval, byl výjimečný tím, že části Písma svatého byly použity jako důkazní materiál. Fra Jozo byl odsouzen ke třem letům vězení, avšak po odvolání u Federálního soudu v Bělehradě mu byl trest snížen na jeden a půl roku. Trest si odpykal ve věznici ve Foči, kde zůstal až do roku 1983.

Po propuštění mu byla přidělena farnost Bukovica, kde působil do roku 1985, poté sloužil ve farnosti Tihaljina až do roku 1991. Téhož roku se stal gvardianem františkánského kláštera v Širokém Brijegu, kde zůstal do roku 1994.

Mezinárodní angažmá

Během války v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině v letech 1991 a 1992 dvakrát vystoupil ve Valném shromáždění OSN a v Evropském parlamentu, kde apeloval na ukončení válečných konfliktů.

Suspendace

Dne 23. srpna 1989 biskup Pavao Žanić suspendoval fra Joza Zovka v obou hercegovinských diecézích kvůli jeho zapojení do sporu mezi františkány a biskupem ohledně přerozdělení farností – sporu, který trval více než čtyřicet let.

Fra Jozo podal proti dekretu námitku ke Svatému stolci. Dne 15. února 1990 bylo rozhodnuto, že dekret zůstává v platnosti, dokud se fra Jozo nestáhne do kláštera mimo Medjugorji. Poté byl ustanoven gvardianem kláštera v Širokém Brijegu a nevykonával žádnou pastorační službu.

Navzdory zákazu však pokračoval ve zpovídání, a tak mu biskup Perić v roce 1994 odebral i zpovědní pravomoc. Fra Jozo přesto nadále cestoval a svědčil o medjugorských událostech, zejména ve Spojených státech. V listopadu 2002 zahájil přednáškové turné v USA, kde mu však rektor Národní svatyně Neposkvrněného početí v Bostonu, Walter Rossi, zakázal sloužit mši svatou.

Mimo Hercegovinu

V roce 2005 převedla Františkánská provincie sv. Jeronýma v Dalmácii a Istrii klášter a ostrov Badija na 99 let pod správu Hercegovinské františkánské provincie. Provincálové fra Bernardin Škunca a fra Slavko Soldo pozvali fra Joza, aby se přestěhoval na Badiju a dohlížel na obnovu kláštera.

Tuto nabídku čtyři roky odmítal, ale nakonec se 16. února 2009 do kláštera přestěhoval. Později žil střídavě mezi Badijí a rakouským Grazem. V prosinci 2011 byl přeložen do Záhřebu, kde od té doby žije v klášteře Hercegovinské františkánské provincie. Dnes se střídavě zdržuje mezi františkánskými kláštery v Záhřebu a na Badiji.

zdroj: www.hercegovina.info