V sobotu 24. května zemřel italský umělec Carmelo Puzzolo. Narodil se v roce 1934 v městečku San Pietro in Bagno, které se nachází asi 35 kilometrů od Florencie. Tento umělec zanechal v Medjugorji výraznou stopu – je autorem bronzových reliéfů křížové cesty na hoře Križevac, které byly požehnány na Velký pátek roku 1988.

Kromě toho vytvořil i reliéfy tajemství růžence podél Cesty na Podbrdo (Brdo ukazanja), sochu svatého Leopolda Bogdana Mandiće u zpovědnic v Medjugorji, sochu otce Slavka Barbariće ve vesničce Majčino selo a obraz Královny míru, který se nachází v sále sv. Jana Pavla II. – a který byl použit i na parte Carmela Puzzola.

Osobní svědectví Carmela Puzzola

Ve svědectví pro Glasnik mira popsal Carmelo Puzzolo svůj první podnět ke vzniku křížové cesty na Križevaci:

„Pozdě večer jsem znovu procházel kolem farního úřadu a znovu jsem potkal otce Slavka. Chtěl jsem mu poděkovat. Otec Slavko mě pozdravil, popřál šťastnou cestu a řekl: ‚Vrať se co nejdříve do Medjugorje.‘ V tom okamžiku jsem si vzpomněl, jak jsem při výstupu na Križevac viděl lidi modlící se u jednotlivých míst označených římskými číslicemi.

Řekl jsem mu: ‚Odpusťte, otče Slavko, ti lidé, které jsem viděl na Križevaci – modlili se křížovou cestu?‘

‚Ano, modlí se křížovou cestu,‘ odpověděl.

‚A proč tam nejsou opravdová zastavení?‘ zeptal jsem se.

‚Jaká opravdová zastavení máš na mysli? Jak by měla vypadat?‘

‚Měly by to být bronzové reliéfy,‘ odpověděl jsem. A otec Slavko se mě zeptal: ‚Myslíš, že by se lidé lépe modlili, kdyby stáli před krásnými bronzovými reliéfy?‘

Na to jsem mu řekl, že lidé se mohou modlit stejně dobře i před zastaveními z drobků chleba – pokud jsou vytvořena s láskou. Otec Slavko se na chvíli odmlčel a pak řekl: ‚To, co říkáš, je velmi zajímavé. A kdo by měl ta zastavení vytvořit?‘

Ačkoliv jsem nikdy v životě nebyl sochařem, řekl jsem, že bych to mohl udělat já. Řekl jsem mu, že jsem malíř, ale že bych mohl vytvořit i taková díla. Vyměnili jsme si telefonní čísla a domluvili se, že zůstaneme v kontaktu.“

Takto popsal Carmelo Puzzolo vznik díla, které dnes zdobí Križevac a provází poutníky při modlitbě křížové cesty.

Socha sv. Leopolda Mandiće

Socha svatého Leopolda Bogdana Mandiće, kterou rovněž vytvořil tento italský umělec, byla požehnána v roce 1998. Na její vznik vzpomínal pro Rádio Mir Medjugorje někdejší medjugorský farář otec Ivan Landeka st.:

„Někteří italští poutníci navrhli, aby u zpovědnic byla postavena socha sv. Leopolda Bogdana Mandiće, povzbuzeni jeho svatořečením (16. října 1983) a slovy papeže Jana Pavla II., který opakovaně zdůrazňoval význam jeho zpovědní služby. Socha měla být v přirozené velikosti světce, protože byl malého vzrůstu, ale to mu nebránilo stát se velkou postavou církve,“ vysvětlil otec Ivan Landeka st., který nakonec souhlasil s realizací této myšlenky. Do konkrétní podoby ji převedl právě italský umělec Carmelo Puzzolo – autor reliéfů křížové cesty na Križevaci a reliéfů růžencových tajemství na Podbrdu.

zdroj: www.radio-medjugorje.com