ZAMYŠLENÍ NA DEN – Středa 14. ledna 2026

Středa 1. týdne v mezidobí 🟩

Slova svatého evangelia podle Marka (Mk 1,1,29-39): 📖

Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: “Všichni tě hledají!” Odpověděl jim: “Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel.” A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy.

Myšlenka: 💭

🕊️ „Vzal ji za ruku a pozvedl ji.“

Ježíš nevyléčil Šimonovu tchyni slovem na dálku ani z nějakého odstupu. Přistupuje k ní, dotýká a pozvedá ji. Je to velmi osobní gesto. Bůh nepůsobí jen shůry, ale vstupuje do lidské slabosti, jemně a konkrétně. Tam, kde je člověk vyčerpaný a bez sil, tam se ho Ježíš dotýká.

Tento dotek není jen uzdravením těla. Je v něm obsaženo zvednutí k novému životu. Žena, která ležela v horečce, je znovu postavena na nohy a hned nachází smysl: začíná sloužit. Uzdravení u Ježíše nikdy nekončí jen u mě samotného, ale otevírá mě druhým.

Zaráží i to, že po všech zázracích Ježíš odchází do ticha a modlitby. Nenechá se pohltit očekáváním lidí ani úspěchem. Je zakořeněný ve vztahu s Otcem. Právě z této blízkosti pak vychází jeho síla dotýkat se lidské bolesti a pozvedat zlomené.

Pozvání ke konkrétnosti: 🤲

🙏 Zkus se dnes v tichu zastavit a uvědomit si, kde potřebuješ, aby tě Ježíš „vzal za ruku“. A dovol mu, aby tě pozvedl – ne jen k úlevě, ale k životu, který se znovu otevírá druhým.

Amen

Informační centrum MÍR Medjugorje