ZAMYŠLENÍ NA DEN – Neděle 18. ledna 2026

Slova svatého evangelia podle Jana (Jan 1, 29-34): 📖

Na druhý den (Jan) viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: “Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa! To je ten, o kterém jsem řekl: `Po mně přijde ten, který má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.’ Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel křtít vodou, aby byl zjeven izraelskému národu.” A Jan vydal svědectví: “Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. Ani já jsem ho neznal, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: `Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým.’ A já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.”

Myšlenka: 💭

🕊️ „Viděl jsem a dosvědčuji to.“

Jan Křtitel nevydává svědectví na základě domněnek nebo cizích slov. Říká jasně: „Viděl jsem.“ Jeho víra není postavená na teorii, ale na osobní zkušenosti. Viděl, jak Duch sestupuje, viděl, jak Bůh jedná, a proto může dosvědčovat. Víra, která nese váhu, vždy vyrůstá z prožitého setkání.

Zajímavé je, že Jan několikrát opakuje: „Ani já jsem ho neznal.“ Neznamená to, že by Ježíše nikdy neviděl, ale že ho nepoznal ve své pravé hloubce, dokud mu to nebylo zjeveno. I my často „známe“ Boha, ale teprve skrze působení Ducha Svatého ho začínáme opravdu poznávat.

Svědectví není o dokonalosti, ale o pravdivosti. Jan si nepřivlastňuje zásluhy, neukazuje na sebe, ale na Krista. Ukazuje, že skutečné svědectví vždy vede pryč od ega a směrem k Bohu. Když člověk dovolí Duchu Svatému, aby v jeho životě zůstal, proměňuje se nejen jeho víra, ale i způsob, jakým mluví a žije.

Pozvání ke konkrétnosti: 🤲

🙏 Zeptej se dnes sám sebe: O čem mohu dosvědčit já? Ne naučenými slovy, ale tím, co jsem s Bohem skutečně prožil. Popros Ducha Svatého, aby ti otevřel oči k rozpoznání Boží přítomnosti ve tvém životě – a odvahu o ní mlčet tehdy, když je třeba mlčet, a mluvit tehdy, když je čas svědčit.

Amen