ZAMYŠLENÍ NA DEN – Pátek 23. ledna 2026

23. 1. 2026
|In Události
|By Šimon Rutta

Pátek 2. týdne v mezidobí 🟩

Slova svatého evangelia podle Marka (Mk 3,13-19): 📖

Ježíš vystoupil na horu, zavolal k sobě ty, které sám chtěl, a (oni) přišli k němu. A ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, protože je chtěl posílat kázat, a to s mocí vyhánět zlé duchy. (Ustanovil těchto dvanáct:) Petra – to jméno dal Šimonovi, Jakuba, (syna) Zebedeova, a jeho bratra Jana – ty pojmenoval Boanerges, to je “Synové hromu”, Ondřeje a Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba, syna Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského a Jidáše Iškariotského, který ho pak zradil.

Myšlenka: 💭

🕊️ „A Jidáše, který ho pak zradil.“

Tento krátký dodatek v evangeliu je až zarážející. Ježíš vystupuje na horu, volá ty, které sám chce, ustanovuje dvanáct – a mezi nimi je i Jidáš. Ne omylem. Ne z nepozornosti. Ježíš ví, koho si volí. A přesto zve i toho, který ho později zradí.

Učedníci nejsou vybráni proto, že by byli dokonalí, ale proto, aby byli s Ježíšem. To je první a nejdůležitější povolání: být s ním. Teprve potom přijde poslání, kázání, moc. Blízkost před výkonem. Vztah před službou.

Jidáš je tichým svědectvím toho, že blízkost s Ježíšem ještě automaticky neznamená proměnu srdce. Být „u něj“ neznamená nutně být „v něm“. A to je varování i pro nás: můžeme být blízko církvi, modlitbě, službě – a přesto si uvnitř nést zradu, neupřímnost, vlastní cestu.

Pozvání ke konkrétnosti: 🤲

🙏 Zeptej se dnes sám sebe: Jsem s Ježíšem jen navenek, nebo mu skutečně dávám své srdce? A pokud v sobě objevím něco z Jidáše – strach, kalkul, uzavřenost – neboj se to Ježíši přiznat. On zve i tehdy, když ví všechno.

Amen

Informační centrum MÍR Medjugorje