ZAMYŠLENÍ NA DEN – Úterý 17. února 2026

Úterý 6. týdne v mezidobí 🟩

Slova svatého evangelia podle Marka (Mk 8,14-21): 📖

Když Ježíš a jeho učedníci odešli od farizeů, zapomněli si vzít chleby a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic. Ježíš je napomínal: „Dejte si pozor a varujte se kvasu farizejského a kvasu herodovského!“ Ale oni uvažovali mezi sebou o tom, že nemají chleba. On to poznal a řekl jim: „O čem uvažujete? Že nemáte chleba? Ještě nerozumíte ani nechápete? Máte zatvrzelé srdce? Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nevzpomínáte si už, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc (lidí), kolik košů plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“ Odpověděli mu: „Dvanáct.“ „A když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik košíků plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ Tu jim řekl: „Ještě nechápete?“

Myšlenka: 💭

🕊️ „Ale oni uvažovali, že nemají chleba.“

Ježíš mluví o kvasu farizejském – o postoji srdce, o pokrytectví, o zatvrzelosti. Učedníci však zůstávají na povrchu. Řeší obyčejný chléb. Nechápou, že Ježíš nemluví o nedostatku jídla, ale o nebezpečí, které nenápadně proniká do nitra člověka.

Kolikrát i já slyším Boží slovo, ale přemýšlím úplně o něčem jiném. Bůh chce proměňovat moje srdce – a já řeším jen své starosti, své jistoty, své „chleby“. On mluví o důvěře a já počítám zásoby. On připomíná zázraky, které už udělal, a já se bojím, že zítra nebude dost.

„Ještě nechápete?“ ptá se Ježíš. Ta otázka není výčitkou, ale pozváním. Vzpomeň si, co už jsem pro tebe udělal. Vzpomeň si, kolikrát jsem tě nesl, když jsi neměl nic. Proč se tedy znovu bojíš?

Víra znamená učit se vidět dál než k momentálnímu nedostatku. Znamená důvěřovat, že Ten, který rozmnožil chléb, se postará i dnes. Nejen o to, co jím, ale o to, čím žije mé srdce.

Pozvání ke konkrétnosti: 🤲

🙏 Zkus si dnes připomenout konkrétní situaci, kdy se Bůh postaral o tvůj „nedostatek“. A místo počítání toho, co nemáš, mu svěř to, co ti dnes dělá starosti.

Amen

Informační centrum MÍR Medjugorje