ZAMYŠLENÍ NA DEN – Úterý 24. února 2026

24. 2. 2026
|In Události
|By Šimon Rutta

Úterý 1. postního týdne ✝️

Slova svatého evangelia podle Matouše (Mt 6,7-15): 📖

Ježíš řekl svým učedníkům: „Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov. Nebuďte tedy jako oni. Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. Vy se tedy modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky.“

Myšlenka: 💭

🕊️ „Váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.“

Bůh není vzdálený vládce, kterého musím přesvědčovat množstvím slov. Je Otec. Ví. Zná. Rozumí ještě dříve, než vyslovím jedinou prosbu. Modlitba tedy není informování Boha, ale otevírání vlastního srdce.

Ježíš nás učí jednoduchosti. Ne množství slov, ale důvěře. „Otče náš…“ – už toto oslovení mě staví do vztahu. Nejsem sirotek. Nejsem sám. Jsem syn, jsem dcera. A Otec ví, co potřebuji – i když to někdy sám/sama ještě přesně nevidím.

Postní doba nás vede k prohloubení modlitby. Možná méně mluvit a více být. Více naslouchat. Více spočinout v tichu před Tím, který ví. Někdy stačí jen říct: „Otče, ty víš,“ a zůstat v jeho přítomnosti.

A přesto Ježíš přidává výzvu k odpuštění. Srdce, které chce přijímat Otcovu lásku, musí být ochotné ji předávat dál. Důvěra v Otce a milosrdenství k druhým patří k sobě.

Pozvání ke konkrétnosti: 🤲

🙏 Zkus dnes chvíli tiché modlitby bez mnoha slov. Jen setrvej před Bohem a opakuj v srdci: „Otče, ty víš.“ A vzpomeň si na někoho, komu potřebuješ odpustit.

Amen

Informační centrum MÍR Medjugorje