Zelený čtvrtek a dar Eucharistie

Prožíváme Zelený čtvrtek, den, kdy si připomínáme ustanovení Eucharistie a Ježíšovo utrpení v Getsemanské zahradě.
Okamžik poslední večeře, kdy Ježíš dává víc než jen slova – dává sám sebe. V prostém chlebu a vínu se skrývá tajemství lásky, která se nevzdává ani tváří v tvář zradě a utrpení. „Toto je moje tělo… toto je moje krev“ – veliký dar, který nám zůstává navždy.
Uprostřed nejistoty a blížící se bolesti Ježíš myslí na své učedníky, na nás. Učí nás, že pravá láska se projevuje obětí a věrností, i když to stojí mnoho.
Když si připomínáme poslední večeři, jsme zváni nejen přijímat, ale i dávat. Dovolit Bohu, aby proměňoval naše srdce, abychom se i my stávali „chlebem“ pro druhé – znamením naděje, přijetí a tiché, věrné lásky v každodenním životě.

Ztiš se v modlitbě

V tento večer, kdy nám Pán Ježíš dal příklad své lásky, obraťme se plni naděje k Bohu, našemu Otci:
Pane Ježíši Kriste, přicházíme k Tobě a děkujeme Ti za dar Eucharistie,
v níž nám dáváš své Tělo i Krev.
Děkujeme Ti za Tvou pokoru, s níž jsi umýval nohy svým učedníkům,
a učíš nás tak pravé lásce, která slouží.
Dej, ať se i my dokážeme sklánět k druhým s otevřeným srdcem.
Posiluj naši víru, když jsme slabí, upevňuj naši naději v těžkostech
a rozhojňuj naši lásku v každodenních setkáních.
Buď stále s námi, zveme Tě do našeho života.
Ať nikdy nezapomeneme, že jsi nás miloval až do krajnosti a zveš nás, abychom milovali stejně.
Amen.
______________________________________________________________________________________________________________________