V projevu na „Konferenci o lidové zbožnosti ve Středomoří“ v Ajacciu papež František zdůraznil význam těchto projevů víry jako prostředku podpory evangelizace v našich stále více sekularizovaných společnostech a komunitách. “Lidová zbožnost zdaleka není zastaralým folklorním projevem, ale může být mocným prostředkem dnešní evangelizace, který podporuje společenství a sounáležitost,” uvedl papež František ve své první promluvě během své 47. apoštolské cesty.

V projevu v Palais des Congrès et d’Exposition v Ajacciu na závěr „Kongresu o lidové zbožnosti ve Středomoří“ papež zopakoval, že „aktivní evangelizační síla“ těchto projevů víry by neměla být v našich sekularizovaných společnostech podceňována a vyzval ke konstruktivnímu dialogu mezi křesťanskou a sekulární kulturou. Papež František připomněl, že Středomoří, kolébka mnoha vysoce rozvinutých civilizací, v minulosti sloužilo jako křižovatka kultur, myšlenek a právních a institucionálních rámců, které stále ovlivňují moderní svět, a je místem, kde dialog mezi Bohem a lidstvem vyvrcholil ve vtělení Ježíše Krista.

Svatý otec poznamenal, že křesťanská víra po staletí utvářela životy národů a jejich politické instituce, ačkoli dnes jsou lidé stále více lhostejní k Boží přítomnosti a jeho slovu, zejména v evropských zemích. To by však nemělo vést k ukvapeným úvahám a ideologickým soudům, které by i v dnešní době stavěly proti sobě křesťanskou a světskou kulturu. Místo toho je podle papeže důležité uznat vzájemnou otevřenost mezi těmito dvěma horizonty, a to i s ohledem na to, že nevěřícím nebo těm, kteří se vzdálili od náboženské praxe, není cizí hledání pravdy, spravedlnosti a solidarity. „I když se nehlásí k žádnému náboženství, nosí v srdci velkou žízeň, hledání smyslu, které je vede k přemýšlení o tajemství života a k hledání základních hodnot pro společné dobro,“ řekl František.

V této souvislosti papež dále pokračoval: „Můžeme ocenit krásu a význam lidové zbožnosti, která umožňuje lidem – ať už hluboce zbožným, nebo těm, kteří jsou na okraji víry – navázat spojení se svými duchovními kořeny. Vyjadřováním víry prostřednictvím jednoduchých gest a symbolického jazyka zakořeněného v kultuře lidí lidová zbožnost odhaluje Boží přítomnost v živém těle dějin, posiluje vztah k církvi a často se stává příležitostí k setkání, kulturní výměně a oslavě.”

Papež František se nicméně ohradil proti riziku, aby by se lidová zbožnost redukovala na pouhé vnější nebo folkloristické rituály bez hlubší duchovní angažovanosti, nebo dokonce na pověru.Vyzval proto k bdělosti „prostřednictvím pečlivého teologického a pastoračního rozlišování“.

Svatý otec se dále dotkl pozitivního dopadu lidové zbožnosti na celou společnost, a to prostřednictvím podpory autentické víry, která se neredukuje na soukromou záležitost, nýbrž se angažuje v podpoře lidského rozvoje, sociálního pokroku a péče o stvoření. Lidová zbožnost podle něj posiluje komunitní strukturu společnosti a pěstuje konstruktivní občanství, které umožňuje spolupráci se světskými, občanskými a politickými institucemi.

Tato konstruktivní a respektující spolupráce mezi občanskými a církevními autoritami ve prospěch celého společenství je podle něj příkladem toho, co zesnulý papež Benedikt XVI. nazval „zdravou sekularizací“, která zabraňuje politizaci náboženství a zároveň zajišťuje, aby politika vycházela z etických a duchovních hodnot.

V závěru svého projevu papež František povzbudil katolickou komunitu na Korsice, aby i nadále rozvíjela své hluboce zakořeněné náboženské tradice a stávající dialog mezi církví a občanskými a politickými institucemi. Povzbudil také mladé Korsičany, aby se „ještě aktivněji zapojovali do společenského, kulturního a politického života, inspirováni pevnými ideály a nadšením pro společné dobro“, a vyzval církevní pastýře a politické představitele, aby zůstali nablízko lidu a byli pozorní k jeho potřebám a touhám. Nakonec papež vyjádřil naději, že Kongres o lidové zbožnosti může inspirovat k obnovenému závazku vůči evangeliu a společnému dobru, zakořeněnému ve víře a službě.

zdroj: www.cirkev.cz