Na svátek Obrácení svatého apoštola Pavla nás Panna Maria v tomto jubilejním roce zve k obrácení. I to je potvrzením, že jako Matka církve kráčí s námi.

V Medjugorji dochází k mnoha obrácením. Obrácení je hlavním poselstvím Panny Marie, které nás přivádí k pokoji. „Drahé děti, dnes vás zvu k obrácení. To je nejdůležitější poselství, které jsem vám zde dala“ (25. února 1996). „Mé srdce pro vás hoří láskou. Jediné slovo, které chci říci světu, je toto: obrácení, obrácení. Dejte to na vědomí všem mým dětem. Prosím jen o obrácení.“ (25. 4. 1983) Největší obrácení se odehrávají ve zpovědnici. Je to první krok na cestě obrácení.

Někdy jsme svědky mimořádných, zázračných obrácení, ale to je jen začátek. Obrácení je cesta, není to cíl. Je to hluboký, vnitřní proces odvrácení se od hříchu a otevření se Bohu, proměna našeho života k lepšímu. I my se můžeme změnit. Obrácení je poselstvím naděje. Možná i my toužíme po nějakém nadpřirozeném zásahu, jako se to stalo svatému Pavlovi na cestě do Damašku – s očekáváním radikální změny. Čekáme a čekáme…

Maria nás učí trpělivosti v práci na sobě. Ve svém poselství z 25. dubna 1985 řekla: „Dnes vám chci říci, abyste začali pracovat na svých srdcích, jako pracujete na polích. Pracujte a proměňujte svá srdce, aby v nich mohl přebývat nový Duch Boží.“

Vizionář Ivan se často dělí o svou zkušenost: „I když vidím Pannu Marii každý den, neznamená to, že jsem svatý. Neobrátil jsem se z večera do rána za jednu noc. I já se musím každý den rozhodnout, že se obrátím, a na této cestě růst.“

Je to celoživotní program. Svatí jej žili každý den znovu, vědomi si své slabosti, ale také nekonečné Boží milosti. Maria nám na této cestě pomáhá. Ona nás zve, abychom Boha postavili do středu svého života.

Zamysleme se dnes nad tím, co je středem našeho života. Dnes večer si při zpytování svědomí položme otázky: Čím jsem se dnes nejvíce zabýval? Na koho nebo na co jsem se nejvíce soustředil? Jak jsem trávil svůj čas? Jaká je moje motivace? To je to, co je středem našeho života. Může to být práce, povinnosti, rodina, materiální věci, naše vlastní ego. Říká se, že na co myslím, to jsem. Soustředit se na Boha a nenechat se rozptylovat je cvičení, neustálé odhodlání k obrácení, práce na sobě. Písmo svaté často hovoří o potřebě obrácení. Ježíš řekl: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ (Mk 1, 15). Každodenním rozjímáním o evangeliu se stáváme radostnými.

Učí nás to KKC 1435: „V každodenním životě se obrácení uskutečňuje skutky smíření, péčí o chudé, uplatňováním a obranou spravedlnosti a práva, vyznáním vin bratřím, bratrským napomínáním, revizí života, zpytováním svědomí, duchovním vedením, přijímáním utrpení a trpělivostí v pronásledování pro spravedlnost. Nejjistější cestou k pokání je vzít denně svůj kříž a následovat Ježíše.“

Ovocem upřímného obrácení je tedy láska k Bohu a bližnímu. Nejde jen o emoce, ale o konkrétní činy, jako je odpuštění, trpělivost, naslouchání. Roste radost z dávání. Upřímný život s Bohem je svědectvím, které není násilné, ale je přirozeným obrazem Boha v nás. A to je svatost. Přijměme výzvu církve, výzvu nebe k obrácení, a využijme tento Jubilejní rok milosti ke svému osobnímu obrácení, aby se skrze naše svědectví obrátil celý svět.

MODLITBA:

Maria, Matko naše, děkujeme ti za tvá slova naděje, která vždy pozvedají náš pohled k věčnosti. Pomoz nám začít naši cestu obrácení s novým odhodláním. Pomoz nám, prosíme, vidět, co je třeba zanechat, co je třeba odstranit z našich srdcí, abychom se mohli zaměřit na Boha. Při pohledu na tvůj příklad vidíme konkrétní lásku, radost, naději, víru. Chceme být jako ty. Přimlouvej se za nás. Prosíme tě o věrnost na cestě svatosti a o milost našeho upřímného obrácení, a to i pro ty, kteří jsou ještě daleko od Boha. Amen.

zdroj: www.svetlomariino.sk