Jsme uprostřed postní doby, na cestě k Velikonocům. Postní doba je pozváním k obrácení a změně životního směru, který nás má přiblížit k Bohu. Existuje mnoho Mariiných pozvání a poselství, která nás nabádají k obrácení. Postní doba, v níž se nacházíme, je obdobím církevního roku, které nám umožňuje růst ve víře. Zatímco slavíme Vánoce, Velikonoce a Letnice, prožíváme postní dobu. Postní doba je známá odříkáním. Odříkání je askeze a je to druh poznání či osvobození, neboli cvičení a trénink naší vůle, abychom svůj život uvedli do řádu a pokoje. Postní doba z nás chce udělat pány našich pudů a starostí.

Panna Maria nás v tomto poselství zve, abychom mysleli nejen na sebe, ale také na druhé lidi a zvláště na ty, kteří jsou od Ježíše vzdáleni. I papež František nám to řekl při generální audienci 16. prosince 2020: „Kdo se modlí, v žádném případě nezanechává svět za sebou. Pokud modlitba neobsahuje radosti a bolesti, naděje a úzkosti lidstva, stává se jakousi ‘dekorativní’ činností, povrchním, teatrálním postojem, čistě vnitřním postojem.“

Panna Maria, která je plná milosti a celá obrácená ke svému Synu Ježíši, potřebuje naše modlitby, utrpení a slzy, které obětuje Pánu, aby svou milostí mohl v nás i v druhých konat zázračné skutky. Naše modlitba by měla Bohu umožnit, aby nás přijal, požehnal nám a pak zlomil a dal, aby ukojil hlad v lidských srdcích. Každý křesťan je povolán k tomu, aby se stal chlebem v Božích rukou, aby se lámal a rozdával.

My sami nemůžeme měnit a obracet druhé lidi. To může udělat pouze Bůh. Můžeme však ovlivnit druhé, ne tím, že jim budeme říkat, že se musí obrátit, ale svým životním příkladem. Náš život a naše prožívání víry má obrovskou moc a vliv na druhé.

Svatá Faustyna napsala ve svém deníku: „Jednou mě jeden člověk požádal o modlitbu. Když jsem se setkala s Pánem, řekla jsem mu: „Ježíši, miluji zvláště ty duše, které miluješ ty.“ Ježíš mi odpověděl těmito slovy: „A já uděluji zvláštní milosti těm duším, za které se u mě přimlouváš.“ (Dn 599).

Přímluvná modlitba a modlitba za druhé má před Bohem velkou moc. Všichni jsme součástí jednoho těla, jak učí Církev. Svatá Faustyna se věrně přimlouvala za duše a obětovala své posty a utrpení za ztracené duše.

Za druhé se můžeme modlit jen tehdy, když jsme ochotni zemřít sami sobě, abychom rostli v lásce k druhým. Modlitba za druhé nás očišťuje od sobectví, omezenosti a tvrdosti srdce, a tak umožňujeme Bohu, aby v našem životě a v životě našich bližních konal své zázračné skutky.

MODLITBA:

Panno Maria, děkujeme ti, že jsi s námi a že se za nás přimlouváš u svého Syna Ježíše. Byla jsi spojená a vytrvalá v modlitbě s prvotní církví, která čekala na Ježíšův příslib, Ducha svatého. Tvé mateřské, bezhříšné srdce nás nikdy nepřestane milovat a přimlouvat se za nás, tvé děti. Vyprošuj nám také milost vytrvalosti, otevřenosti srdce pro Pána, jehož jsi byla a zůstáváš pokornou služebnicí. Prosím, obětuj naše modlitby, utrpení, odříkání a slzy za všechny, kdo se vzdálili od Boha, v němž jediném je smysl a plnost života. Kéž se naše srdce očistí modlitbou a naplní láskou k druhým, abychom byli trpěliví a vytrvalí v modlitbě. Amen.

zdroj: www.svetlomariino.sk