Vánoce jsou svátkem pokoje. Dávejme si však pozor, abychom nesprávně nechápali povahu Kristova pokoje. Vánoce jsou narozeninami Ukřižovaného, muže bolesti. Na Vánoce není nic hotové, vše teprve začíná. Celý tento život nám byl darován, abychom se vrátili k Bohu. Návrat k Bohu a obrácení se neprobíhá v jediném okamžiku. Je to proces, při kterém je třeba podřizovat naši vůli Boží vůli a tak si osvojovat návyky lásky.

Při Ježíšově narození zazněl zpěv andělů: „Sláva Bohu na výsostech a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“ (Lk 2,14) Evanjelista Lukáš k tomu píše, že Maria „všechny tyto události uchovávala a rozjímala o nich ve svém srdci“.

Ježíš je Král míru a Panna Maria je Matkou Krále míru. Ona ho chce duchovně porodit v našich duších a životech. Proto nám neustále, a zvlášť ve vánočních poselstvích, připomíná pokoj a zve nás k pokoji.

V poselství z 25. 12. 2018 říká:
„Drahé děti! Přináším vám svého Syna Ježíše, který je Králem pokoje. On vám dává pokoj, a ať není jen pro vás, ale, děti moje, noste ho druhým v radosti a pokoře…“

V poselství z 25. 12. 2019 říká:
„Vaše srdce touží po pokoji, kterého je na zemi stále méně. Proto jsou lidé daleko od Boha a duše jsou nemocné a směřují k duchovní smrti.“

V poselství z 25. 12. 2021 Panna Maria říká:
„Děti moje, bez pokoje nemáte budoucnost ani požehnání, proto se vraťte k modlitbě, protože ovocem modlitby jsou radost a víra, bez kterých nemůžete žít.“

Podle naší lidské logiky bychom chtěli vlastními silami a lidskou mocí vynutit mír mezi znepřátelenými národy, ve vlastní rodině, v našich mezilidských vztazích. Pokoj však nepřichází silou ani lidskou mocí.

Bůh k nám nepřichází ve slávě a lesku, ve velikosti a síle. Nenarodil se v královském paláci, nevybral si přepych. Nic z toho! Bůh k nám přichází v podobě malého a slabého dítěte. Evangelista Lukáš píše, že toto dítě se narodilo za časů císaře Augusta, velkého římského vládce, který se považoval za spasitele a tvůrce pokoje a spravedlnosti. A je logické, že lidé si mysleli, že pokoj a spásu může přinést jen ten, kdo má moc, kdo je silný, kdo má vojsko, kdo je bohatý. Takto lidé uvažují.

Pouze Bůh mohl tuto lidskou logiku obrátit a říci: Není to tak! Velikost není v moci, v bohatství ani v síle. Velký je ten, kdo má Boha za přítele!

Papež Lev XIV. nám ve svém vánočním poselství říká:
„Bratři a sestry, toto je cesta pokoje: odpovědnost. Kdyby každý z nás – na všech úrovních – místo obviňování druhých nejprve přiznal své vlastní chyby a prosil Boha o odpuštění a zároveň se vžil do situace trpících, projevil solidaritu s slabšími a utlačovanými, svět by se změnil.“

Dovolme Bohu, aby nás miloval, dovolme mu, aby nás proměňoval a obdaroval svým pokojem, abychom tento pokoj mohli nést a darovat druhým.

MODLITBA:

Panno Maria, Královno míru, vyrůstala jsi a postupovala na cestě víry. Ve svém srdci jsi nosila všechny události a slova a rozjímala jsi nad nimi. Vypros i nám milost, abychom brali Boha vážně ve svém životě. Nauč nás svým srdcem věřit a odevzdat svou minulost, přítomnost i budoucnost Božímu milosrdenství a lásce. Zvláště prosíme, Panno Maria, o tvou přímluvu za všechny, kteří žijí v nepokoji, kteří trpí následky války a nenávisti. Ať zakusí osvobození od zla a ať prožijí pokoj, který Pán může a chce darovat každému srdci a každému národu. Amen

zdroj: www.svetlomariino.sk