Tereza Gažiová: Dobře v srdci i na zemi

Panna Maria k nám mluví o ničivé síle větru neklidu, sobectví a hříchu, který zachvacuje mnohá srdce a vede je do záhuby. Vítr je přírodní síla, kterou nelze zastavit. Říká se však, že vítr, který trhá plachty, je také tvaruje do křídel. Vítr můžeme také využít k získání energie. Můžeme se před ním také chránit plotem, stromem, zdí. Panna Maria používá podobenství o větru, aby nás v této době poučila o duchovním boji. Je dobré slyšet, co se v duchovním světě děje, abychom se mohli orientovat, přizpůsobit a moudře reagovat.

Ničivý vítr je nepředvídatelný, proto musíme být moudří a prostí, jak nám říká Ježíš: „Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky. Buďte tedy moudří jako hadi a prostí jako holubice“ (Mt 10,16).

Posílá Marii na zem, aby nám to připomínala, a téměř 44 let nás neúnavně vede po cestě obrácení. Jen tak se můžeme bránit proti větrům nepokoji, sobectví a hříchu.

Vítr nepokoje zažíváme, když se vzdalujeme od Boha. Pravidelná každodenní modlitba je pokoj. Maria nás volá k návratu k Bohu a k modlitbě. V měsíci květnu je to zvláště pozvání k modlitbě růžence. „Proto se, děti moje, nebojte! Když se modlíte, satan vám nemůže nic udělat, protože jste Boží děti a Bůh nad vámi bdí. Modlete se! Vždycky držte v rukou růženec jako znamení proti satanovi, že mi patříte“ (25.2.1988).

Boží slovo je slovem pokoje. Každodenním rozjímáním se stáváme tvůrci pokoje. Ježíš nás učí zastavit vítr sobectví pokorou, láskou a zájmem o bližní. Abychom v pokoře uznávali druhé za lepší, jako v podobenství o modlitbě farizeje a celníka v chrámu. Farizeus je sobecký – myslí si, že je lepší než ostatní, a pohrdá jimi. Celník se bije v prsa a prosí o plná záda: „Bože, buď milosrdný ke mně hříšníkovi“. Ospravedlněn odchází domů. (srov. Lk 18,9-14)

Když se zaměříme na upřímnou modlitbu a lásku, sobectví přestane.

Vítr hříchu lze zastavit upřímnou a častou zpovědí, odpuštěním. Když vane silný vítr, je třeba zavřít okno, zříci se hříchu a příležitostí k němu. Proto je velmi důležitý půst, odříkání a časté svaté přijímání. Takto posíleni máme milost rozhodnout se pro lásku k Bohu a bližnímu. Pak bude v našich srdcích dobro. Blahoslavená Zdeňka Šeelingová je známá svým citátem: „Nic mě nezastraší, ani vítr, který zažene husté mraky, protože to bude jen okamžik. Moje důvěra roste, protože vím, že za mraky je mé milované Slunce.“

Kdo jiný než Maria nás může naučit vytrvat na cestě obrácení a stát se pevnou skálou, kterou nepohne ani ten nejsilnější vítr? Krásně o tom píše svatý Bernard:

„Když vidíš, že jsi v tomto pozemském životě více zmítán uprostřed bouří a vichřic, než abys kráčel po pevné zemi, neodvracej svůj zrak od světla této hvězdy, nechceš-li být zavalen vinou. Když se na tebe valí bouře pokušení, když jsi uprostřed osidel soužení, pohlédni na hvězdu, vzývej Marii. Když se přes tebe převalí vlny pýchy, marnosti, pomluv, žárlivosti, pohlédni na hvězdu, vzývej Marii. Když loď tvé duše rozkolísá hněv, lakomství nebo žádostivost těla, vzhlédni k Marii. Když tě děsí velikost výčitek, když tě děsí špinavé svědomí, když se bojíš přísného soudu a už tě chce pohltit jícen smutku a propast zoufalství, mysli na Marii.

V nebezpečí, v úzkostech a v pochybnostech mysli na Marii, vzývej Marii. Ať její jméno nesleze z vašich rtů, ať nezmizí z vašeho srdce. A abyste získali podporu její přímluvy, nezapomínejte na příklad jejího života. Následujte ji a nesejdete z cesty. Pros ji a nikdy nezůstaneš bez naděje. Mysli na ni a nikdy se nezmýlíš.“

MODLITBA:

Maria, děkujeme ti, že jsi neúnavná ve své lásce k nám. Vineme se k tobě, k tvému Neposkvrněnému Srdci, které je naším útočištěm. Pomáhej nám následovat tvůj příklad. Pomoz nám vytrvat na cestě obrácení, v lásce k Bohu a k bližnímu, aby nám bylo dobře v srdci i na zemi. Amen

 

zdroj: www.svetlomariino.sk