Každý má své místo v Božím týmu

Paula Tomić / Zamyšlení nad poselstvím z 25. dubna 2026

Květen je měsíc Panny Marie a měsíc věnovaný matkám. Matky jsou nositelky života, rodičky a vychovatelky. Jak stárnu, stále více chápu, že pravé mateřství je Boží dar. Zvláště dnes, kdy celé lidstvo bojuje se sterilitou, a to jak v tělesném, tak i v duchovním ohledu. Znečistění, v první řadě hříchem, sobeckostí, pohodlností a požitkářstvím, a hned na to i buněčné znečištění těla umělými prvky v potravě, vodě, lécích, a v životním prostředí, způsobilo, že naše těla i duše jsou stále více uzavřené. Stávají se z nich jalové skořápky neschopné darovat život a lásku, a tedy ve skutečnosti darovat Boha, protože Bůh je Život a Bůh je Láska – jak nás učí Písmo svaté. Bez Boha zůstává tento svět bez života i bez lásky. Umírá.

Podstata mateřství je v dávání

Panna Maria vidí, jak těžce dýcháme, a chce nás připojit na infuzi Ducha Svatého, aby v nás obnovil cirkulaci radosti, lásky a míru. Chce, abychom načerpali sílu z pramene a stali se tak zdrojem Boží milosti pro druhé. (srov. „Ať vás, dítka, Duch Svatý naplní radostí, abyste byli jako pramen čisté a pitné vody, abyste, dítka, byli v Bohu a s Bohem misionáři lásky a míru.“ poselství 25. 4. 2026)

Není život bez darování. Všechno, co člověk zadrží pro sebe, plesniví a hnije a nakonec umírá. Všechno, co se dává, se naopak znovu nalezne jako věčná odměna. Do nebe může vejít jenom nesobecká láska, ta, která byla zjevena na kříži. Proto nám Ježíš říká, abychom milovali jedni druhé tak, jak nás miloval On a připomíná nám, že nám dal příklad (srov. „Dal jsem vám příklad: Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“, J 13, 15)! Mateřská láska je nejpodobnější Boží lásce právě proto, že celá spočívá v lásce, a proto je nemožné být pravou matkou duchem i tělem bez Boha, který je ve své podstatě neustálým darování, vydáváním se a společenstvím lásky mezi třemi Božskými osobami.

Známý ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, vyjádřil tuto pravdu slovy: „My všichni toužíme po štěstí, ale hledáme je tam, kde není. Hledáme je v bohatství, v moci, v požitcích. Ale pravé štěstí a spokojenost se nacházejí v Bohu, a v tom, a když člověk přestane žít pro sebe a začne žít pro celek. Láska není jenom pocit, ona je vědomým zříkáním se vlastní vůle kvůli službě druhým lidem. V tom okamžiku člověk pocítí takový příliv síly a takovou radost, že mu začne být jasné, že to v sobě nepůsobí on sám, ale Bůh, který je láska.”

Rozdíl mezi mužskou a ženskou modlitbou

Když se například modlíme Májové pobožnosti a slavíme Den matek, máme si připomenout nakolik je, zvláště dnes, důležité modlit se za ženy a matky, aby se otevřely své ženské a mateřské identitě v Bohu, která je podstatou Božího daru a povolání, aby byly dárkyně, nositelky a rodičky duchovního a tělesného života.

Musím přiznat, že mě pokaždé nadchne síla mužů, kteří se společně modlí růženec. Byla jsem na několika jejich duchovních obnovách, které se v určitém období konaly v Majčině selu. Když ze dvou stovek mužských hrdel slyšíte souladnou, hlasitou a upřímnou modlitbu „Zdrávas Maria…“ cítíte v ní sílu mužské autority, která působí, že se základy zla začínají otřásat. Cítíte sílu Mariiných bojovníků, kteří mocí Ducha prorážejí duchovní temnotu. Cítíte sílu, která otevírá prostor, útočí a střílí gól požehnání a Života přímo do sítě smrti.

Nedávno jsem se poprvé zúčastnila také modlitby skupiny žen v rámci ženské formace jedné modlitební komunity. A poprvé jsem pochopila a pocítila sílu ženské modlitby. Je zcela jiná než síla modlitby mužské, ale stejně tak důležitá. To je přirozené, protože jako muži a ženy jsme po duchovní i tělesné stránce zcela rozdílní.

Síla ženské modlitby je jako síla země, ve které může setba přinést plod v síle lůna, které dává život, jako poupě, ze kterého se rozvine květ. Síla ženských srdcí a ženské modlitby spočívá v mateřství, životadárnosti a rození, v ohromné tvořivé síle Života samotného Boha, který z ničeho tvoří něco, z nicoty pozvedá k životu, utváří, chrání a nese… Síla ženské modlitby je jako životodárná zbraň proti duchovní smrti, neplodnosti, ničení a prázdnotě.

Pochopila jsem, že zatímco mužská modlitba vyvolává ÚTOK na smrtelné linie zla, ženská modlitba podpírá OBRANU Božích linií Života.

Je snad potřeba dál vysvětlovat, proč je v masmédiích a politice tak silná propaganda potratů a sterilizace? Každý záměrný potrat je přímým útokem na místo, které mělo být obranou Života. Zanechává po sobě ránu a průchod, kterým mohou nepřátelští duchové obejít linie ženské obrany a střelit svůj gól smrti do sítě Života.

Každý má svoji úlohu v božím týmu

Jak podivuhodný je Bůh, který takto působí v rozdílnosti naší mužské a ženské povahy, jež jsou jen v Něm spojeny v jedno. A právě tak, jako jsou otcovství a mateřství dva výrazy dávání a tvoření nového života, tak jsou i mužská a ženská modlitba dvěma neoddělitelnými pilíři útoku a obrany Božího týmu v zápase o naši existenci.

Ve fotbale se těžko zvítězí, když není útok dobře organizován nebo když je obrana slabá, Stejně tak je v tomto Božím zápase klíčové, abychom my ženy bránily linii Života a muži útočili na linie smrti. Jedině jako dobrý tým můžeme postoupit do nejvyšší Nebeské ligy. Vždyť Panna Maria říká: „Váš život je krátký tady na zemi, a proto jsem s vámi, abych vás vedla k nebi.“ (srov. Poselství Panny Marie z 25. 4. 2026)

Blahoslavená Panna Maria už v této Nebeské lize hraje v týmu s Ježíšem. Je naším nejlepším vzorem a trenérem, protože jak řekl sv. Ludvík z Montfortu: „Ze všech prostředků k získání Ježíše Krista je Maria ten nejjistější, nejlehčí, nejrychlejší a nejsvětější.“
Pomoz nám proto, Maria, Královno máje, odehrát tuto hru lásky, života, dávání a rození v naší mužské a ženské přirozenosti, v našich úlohách i modlitbách. Kéž se všichni, spolu s Tebou a společenstvím andělů a svatých, staneme opravdovými hráči Božího nebeského týmu.

Paula Tomić / Glasnik Mira 5/26, přeložila: -mš-