O Medjugorii jsem slyšela v Moskvě v jedné modlitební skupině. Tam jsem se modlila, ale nevěřila jsem poselstvím Panny Marie. Medjugorje pro mne bylo něčím tajemným a jsem velmi opatrná, pokud jde o mystické věci. Je pro mě důležité, abych si takovéto věci ověřila sama. Věděla jsem, že tam probíhá seminář půstu, ticha a modlitby, a zatoužila jsem navštívit toto místo, ale nepodařilo se mi to hned. Tehdy jsem prožívala vnitřní hledání. Hledala jsem duševní krásu, neúnavně, velmi a dlouho jsem ji hledala na různých místech. Ve svém srdci jsem cítila, že to musí být místo, kde jsou dobří lidé, kteří žijí v lásce, upřímnosti a poctivosti.

V té době jsem žila v Černé Hoře a na krátkou dobu jsem přijela do Moskvy, abych se připojila k modlitební skupině. Tam jsem se setkala se Světlanou, která přeložila do ruštiny knihu vizionářky Mirjany Soldo Mé srdce zvítězí. Zeptala se mě, jestli nechci jet do Medjugorje, které není daleko od Černé Hory. Doporučila mi, abych si o tom místě přečetla knihu, která by mě inspirovala k tomu, abych se tam vydala. To se také stalo a já jsem jí za to velmi vděčná.

Knihu jsem dostala dva dny před odjezdem do Černé Hory a přečetla jsem ji jedním dechem. Je napsána upřímně a lidsky. Když jsem si knihu přečetla a ponořila se do událostí, které jsou v ní popsány, už tehdy jsem cítila, že tomu věřím.

Přijela jsem do Medjugorje v lednu 2023. Již během cesty jsem cítila, že mě naplňuje úžas a radost. Přijela jsem ve večerních hodinách a hned jsem šla na večerní modlitební program. Ve svém nitru jsem prožívala velikou radost a měla jsem pocit, že jsem vstoupil do pohádky, která je mi důvěrně známá, tak drahá mému srdci, že ji nyní mohu skutečně prožívat. Cítila jsem, že je vše na správném místě. Mé srdce se uklidnilo.

Ráno jsem vyrazila na Podbrdo. Ze začátku jsem pochybovala o svých silách – přemáhal mě strach, že to nezvládnu a že spadnu. A najednou se ve mně ozval hlas: “Jen jdi!” Nebyl to můj hlas, nebyl to sebemenší náznak pochybností. A to jednoduché “prostě jdi” mě dostalo na horu. Hora byla poseta sněženkami, které jsem osobně viděla poprvé v životě. Zde se odehrálo dlouho očekávané setkání a já jsem měla pocit, že je zde všechno.

Sestoupila jsem z hory ve stavu dávno zapomenuté radosti. Několikrát jsem slyšela slova „dobro došli“, ale nechápala jsem, co to znamená. Když jsem se pak dozvěděla, že v překladu to je „vítejte“, pocítila jsem, jak hluboce se to dotklo mého srdce.

Medjugorje je pro mne místem obrácení, místem krásy lidských srdcí, místem, kde je všechno. Místem lásky, klidu a přátelství. A naní se sem vracím znovu a znovu.

“Na to, aby člověk poznal pravou víru, musí nejprve dočasně opustit víru, ve kterou slepě věřil, a prozkoumal svou myslí vše, co se učil od dětství” (Lev Nikolajevič Tolstoj). Tento citát je mému srdci velmi blízký. Jako dítě jsem chodila s babičkou do kostela, ale nechápala jsem proč. Jako dítě jsem se modlila a vždy jsem milovala eucharistii. Ale teprve nyní se mi otevírá tato cesta víry a lásky, porozumění Božímu slovu a zákonům “duchovní fyziky”. A je to jistě cesta se svými radostmi a výzvami, něco, co potvrzuje krásu a lásku Boží.

Jak mi Medjugorje pomáhá?

1. Každodenní svaté přijímání je svátostí zvláštní krásy, radostí srdce.
2. Modlitba. V modlitbě nacházím velkou milost, která mě naplňuje, posiluje a dává mi sílu konat dobré skutky.
3. Čtení Božího slova. Každý den otevírám evangelium, čtu Boží slovo a přemýšlím o tom, jak se vztahuje na mě, jak žiji svůj den, jak následuji své srdce. Je to jako mapa a body, na které se můžete spolehnout, že vám pomohou, aby jste byli laskavější a laskavější. Kde je naše pozornost, tam je i náš růst.
4. Zpověď. O Medjugorii se říká, že je zpovědnicí světa. Potvrzuji. V této svátosti je tolik krásy, lásky a upřímnosti. Jako člověka s psychologickým vzděláním se mě obzvláště dotýká, jak starostlivě, s oporou a láskou dochází k tomuto poznávání duše, jejích barev a motivů. Je nám dána příležitost rozpoznat nebo si zapamatovat melodii naší duše, rozšířit rozsah jejího zvuku a osvobození od hříchu nám umožňuje zhluboka dýchat a vnímat krásu světa v jednoduchosti.
5. Adorace je moje láska. Můj čas s Ježíšem, čas naplněný láskou.
6. A to nejkrásnější, co mi Medjugorie ukazuje – milovat je ta nejpřirozenější věc v životě.

Jekaterina Maslakovova