Papež František poukázal ve svém příspěvku na síti X na mezigenerační dialog, který je nezbytný základ pro poznání “krásy života”. Příspěvek Svatý otec zveřejnil několik dní před liturgickou památkou svatých Jáchyma a Anny, která připadá na 26. července, a Světovým dnem prarodičů a starších lidí, který bude církev slavit v neděli 28. července.

“Potřebujeme nové spojenectví mezi mladými a starými, aby míza těch, kteří mají za sebou dlouhou životní zkušenost, zavlažovala výhonky naděje dospívajících. Tímto způsobem se naučíme kráse života a dosáhneme společnosti založené na bratrství.” Příspěvek papeže Františka zveřejněný 24. července na účtu X @Pontifex předchází dvěma významným datům: liturgické vzpomínce, 26. července, na svaté Jáchyma a Annu, rodiče Panny Marie, a Světovému dni prarodičů a starších lidí, který připadá na neděli 28. července.

JEŽIŠOVI PRARODIČE

Na 26. července připadá památka Ježíšových prarodičů. Byl to právě papež Pavel VI, který v roce 1969 u příležitosti reformy nového liturgického kalendáře spojil Ježíšovy prarodiče do jednoho svátku. Předtím se totiž svátky připomínaly v oddělených dnech. Svátek sv. Anny se slavil ve stejném datu jako nyní, ale památka sv. Jáchyma připadala až na 16. srpna.

SVĚTOVÝ DEN PRARODIČŮ A STARŠÍCH LIDÍ

Téma, které letos zvolil papež František pro Světový den prarodičů a starších lidí: “Ve stáří mě neopouštěj” (srov. Ž 71, 9), chce zdůraznit, že osamělost je bohužel trpkým společníkem v životě mnoha starších lidí, kteří jsou často obětí kultury odstrkování. V roce přípravy na Jubileum, který se Svatý otec rozhodl věnovat modlitbě, je letošní téma převzato ze Žalmu 71. Jedná se o zvolání staršího člověka, který líčí svůj příběh přátelství s Bohem.

Oslava tohoto dne je oceněním charismat prarodičů a starších lidí a jejich přínosu pro život církve a che podpořit angažovanost každého církevního společenství v budování mezigeneračních vazeb a v boji proti osamělosti podle slov Písma “není dobré, aby byl člověk sám” (Gn 2, 18). Papež ve svém poselství k tomuto dni zdůrazňuje, že “Bůh své děti neopouští, nikdy. Neodhazuje žádný kámen, naopak, ty ‘nejstarší’ jsou bezpečným základem, na němž mohou spočinout ‘nové’ kameny, aby společně postavily duchovní stavbu.”

zdroj: www.cirkev.cz