Papež Lev XIV. 18. května při své inaugurační mši svaté na Svatopetrském náměstí vyzývá církev, aby společně kráčela po cestě Boží lásky a zůstala spojena v jedné rodině.

Papež Lev XIV. v neděli 18. května sloužil mši svatou na Svatopetrském náměstí, čímž slavnostně zahájil své působení v Petrovském úřadě. Události se zúčastnilo více než 150 tisíc poutníků, představitelů z celého světa i zástupců různých křesťanských denominací. Mezi náboženskými delegacemi nechyběli ani zástupci židovství, islámu, hinduismu, buddhismu, sikhismu, zoroastrismu a džinismu.

Lev XIV. vyjádřil svou srdečnou vděčnost za modlitební a radostnou podporu, která mu byla nabídnuta na začátku jeho pastýřské služby ve funkci papeže, a vzpomněl na intenzivní emoce, které prožíval v posledních několika týdnech.

„Po smrti papeže Františka jsme se cítili jako ovce bez pastýře, avšak po přijetí jeho posledního požehnání o Neděli velikonoční jsme si s očima plnýma víry, naděje a radosti připomněli, že Pán nikdy neopouští svůj lid.“ Papež také poděkoval všem za to, že v modlitbě doprovázeli kolegium kardinálů, kteří se sešli v konkláve, aby zvolili Petrova nástupce. Uvedl, že pocítili „působení Ducha Svatého, který nás dokázal uvést do harmonie jako hudební nástroje, takže struny našich srdcí mohly znít v jediné melodii“.

„Byl jsem vyvolen, aniž bych měl nějaké vlastní zásluhy, a nyní, s bázní a chvěním přicházím k vám jako bratr, který chce být služebníkem vaší víry a vaší radosti, kráčet s vámi po cestě Boží lásky, neboť on chce, abychom všichni byli sjednoceni v jedné rodině.“

Papež Lev XIV. připomněl, že láska a jednota jsou dva aspekty poslání, které Ježíš svěřil Petrovi. V evangeliu této neděle Ježíš svěřuje učedníkům, aby pokračovali v poslání, aby byli „rybáři lidí“ a přinášeli „naději evangelia“ všem lidem, aby všichni mohli zakusit Boží objetí.

Petrova zkušenost s „nekonečnou a bezpodmínečnou Boží láskou“, navzdory jeho vlastní slabosti a zapření, mu umožnila toto poslání přijmout, vysvětlil papež. Papež Lev připomněl, že Petrovi je tehdy svěřena „větší láska“ a „obětování života za stádo“, tedy „obětavá láska“.

„Petrova služba se vyznačuje právě touto sebeobětující se láskou, protože římská církev předsedá v lásce a její skutečnou autoritou je láska Kristova. Nikdy nejde o to, aby si druhé získávala silou, náboženskou propagandou nebo mocenskými prostředky. Místo toho jde vždy a pouze o to milovat tak, jak to dělal Ježíš.“

Svatý otec vyjádřil naději, že celou církev spojuje velká touha být jednotnou církví, znamením jednoty a společenství, které se stane kvasem pro smířený svět.

Tváří v tvář světu poznamenanému tolika neshodami a ranami způsobenými nenávistí, násilím, předsudky, strachem a ekonomickou realitou, „která vykořisťuje zdroje Země a marginalizuje ty nejchudší“, dodal papež, že „chceme být malým kvasem jednoty, společenství a bratrství ve světě“.

„Chceme světu s pokorou a radostí říci: „Pohleďte na Krista! Přistupte k němu blíž! Přijměte jeho slovo, které osvěcuje a utěšuje! Naslouchejte jeho lásce a staňte se jeho jedinou rodinou: v jediném Kristu jsme jedno,“ vyzval. „To je cesta, po které máme jít společně, mezi sebou, ale také s našimi sesterskými křesťanskými církvemi, s těmi, kdo následují jiné náboženské cesty, s těmi, kdo hledají Boha, se všemi ženami a muži dobré vůle, abychom budovali nový svět, kde vládne mír!“

Papež podpořil misionářského ducha a dodal, že takový přístup zabrání církvi uzavírat se do malých skupin nebo nabývat pocitu nadřazenosti vůči světu. „Jsme povoláni nabízet Boží lásku všem, abychom dosáhli takové jednoty, která neruší rozdíly, ale oceňuje osobní historii každého člověka a sociální a náboženskou kulturu každého národa.”

„Bratři a sestry, toto je hodina lásky! Srdcem evangelia je Boží láska, která z nás činí bratry a sestry.“

Na závěr papež Lev XIV. vyzval všechny křesťany, aby se nechali osvítit Duchem Svatým, aby budovali církev založenou na Boží lásce, znamení jednoty, misionářskou církev, která otevírá svou náruč světu, hlásá Slovo a stává se kvasem harmonie pro lidstvo.

„Společně, jako jeden lid, jako bratři a sestry, kráčejme k Bohu a milujme se navzájem.“

zdroj: www.cirkev.cz