Při dnešní modlitbě Anděl Páně papež František mluvil o úžasu a vděčnosti v souvislosti s evangeliem, kde Ježíš říká, že je živý chléb, který sestupuje z nebe.

Evangelium 20. neděle v mezidobí navazuje na nasycení zástupů chlebem. Tentokrát říká samotný Ježíš zástupům: „Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe.“

Někteří v evangeliu se hádají, co tímto výrokem Ježíš myslel, a i my si můžeme položit stejnou otázku, ne však s jejich podezíravostí, ale s postojem úžasu a vděčnosti.

Když si uvědomíme, že se nám Ježíš cele daruje, přichází veliká vděčnost. Poznáváme Ježíše tam, kde se zpřítomňuje pro nás a s námi. Kristus ví, že potřebujeme jíst, abychom mohli žít, ale jídlo nestačí, vysvětlil papež, proto Ježíš připravuje ještě větší dar: sám se stává pravým pokrmem a pravým nápojem.

„Nebeský chléb od Otce je Ježíš, který se stal tělem a uspokojuje hlad v našich srdcích, náš hlad po naději, pravdě a spáse, který může uspokojit pouze Pán.”

“Díky Kristu můžeme žít ve společenství s Bohem i mezi sebou navzájem“, uzavřel papež promluvu a položil přítomným otázku, zda hladoví a žízní po spáse nejen pro sebe, ale i pro druhé.

Po modlitbě Svatý otec připomněl, že dnes byli v Demokratické republice Kongo blahořečeni italští misionáři svatého Františka Xaverského Luigi Carrara, Giovanni Didoné a Vittorio Faccin spolu s konžským knězem Albertem Joubertem. Byli zabiti 28. listopadu 1964. Jejich mučednická smrt završila život strávený pro Pána a pro své bratry a sestry.

“A modleme se i nadále, aby byly nalezeny cesty míru na Blízkém východě, v Palestině, Izraeli, stejně jako na trpící Ukrajině, v Myanmaru a ve všech válkou zmítaných oblastech, a to prostřednictvím dialogu a vyjednávání, zdržení se násilných akcí a reakcí.”

zdroj: www.cirkev.cz