Papež František na Boží hod vánoční pronesl poselství z centrální lodžie baziliky svatého Petra. Na závěr udělil své požehnání „Urbi et Orbi“.

Svatý otec začal své vánoční poselství vysvětlením, že radost, kterou dnes slavíme, pochází z události, která se odehrála před dvěma tisíci lety – z narození Pána Ježíše, věčného Slova spásy, které se „díky Duchu Svatému“ stalo novým a které i dnes promlouvá ke každému slovy: „Miluji tě, odpouštím ti, vrať se ke mně, dveře mého srdce jsou otevřené!“. Zdůraznil, že „dveře Božího srdce jsou vždy otevřené“, a vyzval přítomné, aby se vrátili k srdci, „které nás miluje a odpouští nám“ a umožňuje nám smířit se s ním.

Papež připomněl Svatou bránu, kterou včera večer otevřel v bazilice svatého Petra při zahájení Jubilea 2025, a vysvětlil, že tato brána „představuje Ježíše, bránu spásy otevřenou pro všechny“, a Dobrého pastýře, který nás očekává s otevřenou náručí. Překročení prahu této Brány vyžaduje odvahu, protože musíme obětovat své staré způsoby a smýšlení, hodit za hlavu spory a rozdělení a odevzdat se Boží lásce.

Když se papež věnoval výzvám, kterým čelí náš svět, modlil se, aby na válkou zmítané Ukrajině utichl zvuk zbraní, a vyzval k síle a otevřenosti k jednání a dialogu za spravedlivý a trvalý mír. Modlil se za ukončení války na Blízkém východě. Zvláště se modlil za Gazu, kde je neutěšená humanitární situace: „Kéž by došlo k příměří, rukojmí by byli propuštěni a lidem vyčerpaným hladem a válkou by byla poskytnuta pomoc.“ Papež František také vyjádřil svou blízkost křesťanským komunitám v Libanonu a v Sýrii, které se nacházejí uprostřed transformace. Modlil se, aby se „v celém regionu zničeném konfliktem otevřely dveře dialogu a míru“. Povzbudil také obyvatele Libye, kteří usilují o národní usmíření, aby vytrvali.

František se také modlil, aby Vánoce přinesly útěchu lidem v Myanmaru, kde probíhající konflikt způsobil velké utrpení a vyhnal mnoho lidí z domovů. Při vzpomínce na Ameriku papež povzbudil politické autority, aby společně překonávali rozdělení pomocí spravedlnosti a pravdy a podporovali sociální harmonii a společné dobro, o které lidé usilují. Zmínil Haiti, Venezuelu, Kolumbii a Nikaraguu. Dále také vzpomněl na obyvatele ostrova Kypr, který je již padesát let rozděleným ostrovem, a modlil se, aby bylo nalezeno vzájemně dohodnuté řešení při plném respektování práv a důstojnosti všech společenství.

Zdůraznil, že Ježíš na nás čeká, „zvláště na ty nejzranitelnější“, jako jsou děti trpící válkou a hladem a staří lidé, kteří jsou často nuceni žít opuštěně a osaměle. Popsal, jak Pán čeká na ty, kdo ztratili domov, uprchli z vlasti do bezpečí, ztratili práci a nemohou ji najít, na ty, kdo jsou ve vězení, a na lidi, kteří snášejí pronásledování pro svou víru.

Papež vyzdvihl ty, kteří se věnují službě, konají dobro a pomáhají druhým, a připomněl rodiče, vychovatele a učitele, „kteří mají velkou odpovědnost za formování budoucích generací“. Poděkoval zdravotníkům, vojákům ve službách, charitativním organizacím a zejména misionářům na celém světě, protože „přinášejí útěchu tolika lidem“.

Na závěr se papež František modlil, aby toto Jubileum 2025 bylo příležitostí k odpuštění dluhů, zejména těm nejchudším zemím. „Všichni jsme povoláni odpouštět druhým, jako Boží Syn, narozený v chladu a temnotě noci,” připomněl Svatý otec.

zdroj: www.cirkev.cz