Dikasterium pro bohoslužbu a svátosti vydalo dekret o zařazení svaté Terezy z Kalkaty do Všeobecného římského kalendáře. Její svátek bude 5. září slaven jako nezávazná památka. O tento krok požádali biskupové, řeholníci i věřící z celého světa, kteří vnímali její službu chudým a trpícím jako výjimečný příklad naděje.

Dekret byl vydán 24. prosince 2024, v den, kdy papež František zahájil Jubilejní rok naděje. Svatý otec tímto rozhodnutím odpověděl na touhu mnoha věřících a postavil Matku Terezu do čela svědků naděje v dnešním světě.

Matka Tereza, vlastním jménem Tereza z Kalkaty (1910–1997), byla řeholnicí a zakladatelkou Misionářek lásky, kongregace, která pečuje o nejchudší z chudých. Celý svůj život zasvětila službě nemocným, umírajícím a opuštěným, a to především v Indii. Za svou neúnavnou práci pro potřebné byla oceněna Nobelovou cenou míru (1979).

Papež František při její kanonizaci v roce 2016 označil Matku Terezu za „velkorysou průvodkyni Božího milosrdenství“, jejíž světlo a služba osvětlovaly temnoty tohoto světa. Přirovnal ji k Dobrému Samaritánovi, který přináší útěchu a pomoc těm nejpotřebnějším.

Svátek svaté Terezy z Kalkaty bude slaven s vlastními liturgickými texty, které odrážejí její spiritualitu.

– První čtení: Prorok Izaiáš (Iz 58,6–11) o postu, který je Bohu milý – ne v odříkání, ale v péči o potřebné.

– Žalm: „Zaplesejte spravedliví Hospodinu“ (Ž 33).

– Evangelium: Ježíšova slova o službě nejmenším (Mt 25,40) – „Cokoli jste udělali mým nejmenším bratřím a sestrám, mně jste také udělali.“

Liturgie hodin obsahuje i úryvek z dopisu Matky Terezy otci Josefu Neunerovi z roku 1960, kde popisuje temnotu Boží nepřítomnosti, kterou prožívala po mnoho let, a přesto ji radostně obětovala Bohu jako duchovní dar.

Matka Tereza, drobná postavou, ale velká láskou, zůstává majákem naděje pro všechny, kteří v životě zažili odmítnutí, chudobu či bolest.

zdroj: www.cirkev.cz