Fra Slavko Barbarić, OFM: Bůh je zde, buďte svatí
Je důležité opět zdůraznit, že Maria nás vychovává a učí jednoduchým způsobem. Pro ni, jako Matku, není v poselstvích zapotřebí jiných připomínek, kromě těch, které zasahují hluboko do života věřících a které se vztahují na chování v kostelech, protože v nich přebývá Král králů a Pán pánů.
Kostel – místo posvěcené Boží přítomností
Maria k nám promlouvá skrze poselství z 25. dubna 1988, kdy říká, že mše svatá by měla být středem našeho života, že kostel je posvěcený Boží přítomností a že všichni věřící jsou pozváni ke svatosti, která vychází ze střetnutí s Bohem:
“Drahé děti! Bůh vás chce učinit svatými, proto vás skrze mě zve k úplné odevzdanosti. Nechť je vám mše svatá životem. Pochopte, že kostel je Božím palácem, místem, kde vás shromažďuji, a kde vám chci ukázat cestu k Bohu. Přijďte a modlete se! Nedívejte se na druhé a nepomlouvejte je, ale ať je váš život svědectvím na cestě svatosti. Kostely si zaslouží úctu a jsou posvátné. Protože Bůh, který se stal člověkem, v nich přebývá dnem i nocí. Proto, děti moje, věřte a modlete se, aby Otec rozmnožil vaši víru a potom proste o to, co potřebujete. Jsem s vámi. Mám radost z vašeho obrácení a chráním vás svým mateřským pláštěm. Děkuji vám, že jste přijaly mé pozvání.”
Učinit nás svatými je prvním a posledním cílem Mariiny výchovy. Být svatý v první řadě znamená být zdravý na duši, očištěný od hříchu a jeho následků. Znamená to mít pokoj a lásku v srdci a neustále růst podle evangelia. Být svatý neznamená činit zázraky a zázračná znamení a nebo mít nějaké jiné dary, jakými jsou vidění, prorokování apod. Mariina touha učinit nás svatými je duchem zakořeněná hluboko v našem bytí. Naše povolání a Boží vůle je to, abychom byli svatí a dokonalí jako on, náš nebeský Otec (porov. Ef 1, 1). Proto je Mariinou povinností a úkolem vést nás touto cestou svatosti, která je stejná pro všechny křesťany a je možná pro každého.
Každý prostor a čas, každé společenství i jednotlivec, ať už byl jakýkoli, je vždy tím správným místem a časem pro svatost. Touha po jiných realitách a po jiných lidech kolem sebe, jako podmínka osobního růstu ve svatosti není nic jiného než sebeklam. Svatost si vyžaduje pouze spolupráci s Boží vůlí v situacích, v nichž se nacházíme.
Bůh je ten, který dává svatost
Maria, jako služebnice Páně, uchráněna každého hříchu a bez hříchu počatá, může být příkladem a zrcadlem toho, co pro nás Bůh zamýšlí. V ní můžeme pocítit všechnu krásu růstu ve svatosti. Může ke svatosti inspirovat, ale svatost nedává. To činí pouze Bůh. Proto je potřeba se podle její zkušenosti a rady odevzdat Bohu, což jinými slovy znamená Bohu uvěřit a nechat se jím vést.
V Mariiných poselstvích je odevzdanost projevem víry. Dát své srdce Bohu, odevzdat se Bohu a společně s ní říct: “Zde jsem Pane”, to je obsahem víry. Nevěra je naopak nedůvěra a vzpírání se Boží vůli. Bůh by vlastně odporoval sobě samému, což je nemožné, kdyby jeho vůlí nebyla právě naše svatost, úplný růst k jeho obrazu a podobě. Když člověk s Boží vůlí nespolupracuje, zničí se.
Věřte, přijďte, modlete se
Věřit, že Kristus je přítomný v Eucharistii, že mše svatá je neustálou obětí za nás a že ho vidíme živého, to je zároveň i pozváním, abychom došli tam, kde je on. Víra musí mít svou vlastní zkušenost. Vychází ze zkušenosti a tato zkušenost se získává za setkání a společného přebývání, sdílení stejného osudu a především z účasti na osudu někoho jiného.
Věřící mohou být v nebezpečí, když sami sebe přesvědčují, že eucharistické setkání je možné nahradit osobní modlitbou a nebo soukromými pobožnostmi. Stává se to vždy, když se snažíme omluvit svou neúčast na mši svaté. Nedříve bychom měli přijít na mši svatou a modlit se o milost víry a až potom žádat o to, co potřebujeme. Nejdříve je potřeba vytvářet eucharistické společenství a až potom z něho žít. A jeho prožíváním prohlubovat svou osobní zkušenost s Bohem a s bližními. Takto se stáváme svědky pro druhé a k tomuto úkolu jsme povoláni.
Víra je vždy osobní záležitostí, ale nikdy ne soukromou, protože vždy musí mít svou odezvu ve společenství. Velmi mnoho lidí si zaměnilo výraz osobní a soukromé a tak se jednoduše vyloučili ze společenství. Následkem toho trpí jednotlivci, údy a následkem toho i celé tělo (porov. 1 Kor 12, 12-31).
Kostel je 0chrám Boží
V jednom z poselství Maria žádá úctu, hluboký postoj úcty, důstojné chování a oblékání. Pouze matka může takto hovořit, učit nás, své děti, slušnosti a důstojnému chování v kostele. Protože kostel je chrám Boží, přebývá v něm Bůh. Kostely jsou posvěcené jeho přítomností a na posvátných místech se patří chovat důstojně, svatě a posvátně.
Boží přítomnost posvěcuje církevní prostor, čímž urychluje i růst jednotlivce ve svatosti. Toto posvěcení pokračuje ve světě. Vše, co posvěcení věřící činí a čeho se dotknou, je posvěcené. S tímto vědomím a jednáním vrátíme svatost všemu a dosáhneme hluboké úcty k lidem a k přírodě. Člověk svým jednáním zneuctil svět a svým posvěcením vrací světu důstojnost, vytváří mu novou tvář a umožňuje nový pořádek.
Svatý Pavel nám řekl, že jednoho dne bude vše podrobeno Kristu. Celé stvoření, všichni lidé. Smrt bude zničena a poté Kristus odevzdá vše svému Otci. A Bůh bude skrze Krista vším a ve všem (porov. 1 Kor 15, 23-28).
Já jsem s vámi
Maria zůstává věrnou matkou a učitelkou. Provází nás, modlí se, utěšuje, chrání, zve, napomíná, děkuje. Je přítomná a to je to nejdůležitější.
zdroj: www.svetlomariino.sk
3. 12. 2023K zamyšlení,Tereza Gažiová
Tereza Gážiová: Modlitba za pokoj a dobré skutky
Svět je bez naděje, říká nám naše nebeská Matka. Ale Bůh nám ji neodebral. On…
14. 11. 2023K zamyšlení,Tereza Gažiová
Tereza Gážiová: Vedu vás na cestu Pokoje
Maria nám dnes říká, že zlo má vlastnosti větru, který ničí životy. Je to vítr…
14. 11. 2023K zamyšlení,Fra Ljubo Kurtović, OFM
Fra Ljubo Kurtović, OFM: Pokoj je poklad, po kterém touží každé srdce
Podíváme-li se na historii lidstva, vidíme, že neexistuje období, ve kterém by…
14. 11. 2023K zamyšlení,Fra Slavko Barbarić, OFM
Fra Slavko Barbarić, OFM: Zakoušení Boha při Mši svaté
Všechno směřuje právě k tomu, aby mše svatá byla zakoušením Boha, který se…